V praxi propojení trhu znamená pro obchodníky snížení nejistoty a rizika při nakupování a prodávání elektřiny. Dosud totiž obchodníci vedle elektřiny museli také získávat kapacitu pro přeshraniční přenos. Stávalo se však, že i po zajištění dodávek jim přeshraniční kapacita chyběla.
„Podle našeho mínění asi konečný zákazník propojení trhů příliš nepocítí, pokud máme na mysli především cenu elektřiny. Tento krok by měl ale přispět ke stabilitě dodávek,“ uvedl analytik Petr Hlinomaz ze společnosti BH Securities. Ceny elektřiny v zúčastněných zemích budou podle Hlinomaze vyrovnanější. „Na jejich konkrétní výši bude mít ale vliv celková bilance poptávky a nabídky výroby elektřiny v regionu a ta se samotným propojením trhů nezmění,“ dodal.
Analytik Jiří Gavor ze společnosti ENA očekává, že se v rámci propojeného trhu vyrovnají cenové rozdíly silové elektřiny. Ta však tvoří jen asi polovinu celkové ceny. Druhou, regulovanou část ceny v Česku nyní výrazně zvyšují poplatky za obnovitelné zdroje.
Trh s elektřinou se propojuje v rámci celé EU
Společný trh Česka a Slovenska funguje již zhruba tři roky a podle OTE přispěl ke zjednodušení obchodu s elektřinou. S propojením trhů s Maďarskem loni souhlasili národní regulátoři, provozovatelé přenosových soustav a organizátoři trhů s elektřinou všech tří zemí. Za Česko daly souhlas Energetický regulační úřad (ERÚ), ČEPS a operátor trhu OTE.
K postupnému propojování trhů s elektřinou směřuje celá Evropská unie. Propojení funguje ve Skandinávii, mezi Španělskem a Portugalskem či mezi Belgií, Francií a Nizozemím. Ambicí Česka je v budoucnu propojit trh s Polskem, Německem a dalšími zeměmi. Evropská rada stanovila cíl vytvoření integrovaného vnitřního evropského trhu s elektřinou a zemním plynem do roku 2014.
Plán propojení trhu komplikují obnovitelné zdroje
Podle odborníků se tento termín těžko stihne vzhledem k problémům s nedostatečnou infrastrukturou a nestabilními obnovitelnými zdroji. Česko se například dlouhodobě potýká s a často je tím ohrožena bezpečnost dodávek. Řešení představuje rozsáhlé investice na německé straně, to však bude trvat několik let.
„V této souvislosti bude zajímavé, jak se s jednotným trhem v budoucnu popasují odlišné národní energetické strategie, tedy odlišná struktura výroby a tedy i odlišné náklady na výrobu elektřiny v konkrétní zemi,“ dodal Hlinomaz. Klíčový bude podle něj vývoj Německa, které je pro cenu elektřiny ve střední Evropě určující. Plánuje se však vzdát jaderné energie a spoléhat hlavně na obnovitelné zdroje.
