Předběžnou nabídku na aktiva švédského koncernu loni podal i další český zájemce, a to společný podnik Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a investiční skupiny PPF.
„Vzhledem k tomu, že máme k celé transakci podepsanou vzájemnou mlčenlivost, tak více informací nejsme schopni poskytnout,“ řekl dnes ČTK mluvčí Czech Coalu David Vidomus.
Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová uvedla, že hlavním důvodem pro nepodání závazné nabídky ze strany ČEZ je prohlubující se nepříznivý vývoj velkoobchodních cen elektřiny, které mají dopad na ekonomické ukazatele i délku provozu klasických elektráren. Vliv podle ní má i přetrvávající nejistota ohledně předčasného utlumování provozu uhelných zdrojů v Německu. „Společnost je však i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje,“ dodala.
Podle dřívějších informací Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.
Německý ekonomický list Handelsblatt minulý týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců podle zdrojů listu totiž není ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná. Společnost dříve odhadovala, že prodej německých aktiv by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard korun). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.
Vattenfall tak prý uvažuje o odkladu prodeje, případně o odprodeji pouze některých částí. Rovněž přemýšlí o založení fondu nebo nadace, která by zmíněné aktivity převzala.
Obnovitelné zdroje
Německo chce do budoucna svou energetiku založit na obnovitelných zdrojích, které by měly v roce 2035 pokrývat 55 až 60 procent tamní celkové spotřeby elektřiny. Už dříve země rozhodla, že se do roku 2022 zcela vzdá jaderné energetiky. Postupně by se měla omezovat také výroba elektřiny z uhlí.
ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Vršanská uhelná, která zaměstnává zhruba 600 lidí, zajišťuje těžbu hnědého uhlí v lokalitě se zásobami uhlí s nejdelší životností v Česku v rámci současných těžebních limitů. V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Těžební společnosti by to mělo přinést dlouhodobou perspektivu.
Generální ředitel ČEZu: Chceme vrátit provozní zisk nad 70 miliard
