Uhelných elektráren ubývá, soumrak uhlí může po letošním roce zrychlit

uhelná elektrárna (ilustrační foto)

uhelná elektrárna (ilustrační foto) Zdroj: SaskPower

Uhelný průmysl, od těžby až po výrobu elektřiny a tepla, v Evropě, ale i ve světě začíná bojovat o přežití. Tvrdí to nezávisle na sobě několik studií. Celosvětově se odstavuje více uhelných elektráren, než kolik se jich postaví. Pokud se letos na pařížské konferenci povede dohodnout celosvětové snižování emisí skleníkových plynů, budou mít svůj osud spočítán málo účinné uhelné elektrárny.

Každá desátá takto ohrožená elektrárna je v Evropské unii. Pokud se potvrdí scénář ústupu uhlí, přijdou podle analýzy Carbon Tracker celosvětově nazmar investice za 112 miliard dolarů do rozvoje a otvírky nových uhelných dolů.

V roce 2010 připadaly na každou otevřenou uhelnou elektrárnu dva projekty, od nichž nakonec investoři upustili. V Evropě byl tento poměr ještě větší, tvrdí studie americké ekologické organizace Sierra Club. Od roku 2003 do roku 2014 se zavřelo o 22 procent uhelných elektráren více, než kolik se jich postavilo.

Modernizace je nezbytná

Brian Ricketts, generální tajemník oborové asociace Eurocoal, připouští, že evropské uhelné elektrárny potřebují modernizovat, aby zlepšily účinnost a snížily emise. Nejhorší jsou v tomto ohledu podkritické elektrárny, které vypouští do vzduchu o 75 procent skleníkových plynů více než moderní nadkritické uhelné bloky. Nejvíce, zhruba třetina, těchto elektráren je v Německu, pětina v Polsku, kde jsou všechny elektrárny podkritické.

V Česku ze třinácti uhelných elektráren modernizoval ČEZ elektrárnu Tušimice a dokončuje modernizace Prunéřova. Letos by měl spustit i novou nadkritickou elektrárnu v Ledvicích. Kromě toho investuje do opatření na snižování emisí oxidů síry, dusíku a prachu, stejně jako ostatní velké zdroje znečištění, aby splnil emisní limity po roce 2016. Například v případě Tušimic klesly emise oxidů dusíku na polovinu, u oxidů síry byl pokles pětinásobný, stejně jako u jemného prachu.

Uhlí omezí také legislativa

Kromě světových jednání o boji s klimatickou změnou mohou výrazně přiškrtit využívání uhlí v Evropě nová pravidla pro používání nejlepších dostupných technologií. Ta by měla být hotová letos a stanoví, jaké emise mají nejen uhelné elektrárny splňovat zhruba od roku 2020. Snaha Evropské komise a ekologických organizací je, aby emisní limity byly přísnější, než jaké stanoví směrnice o průmyslových emisí, podle které elektrárny a teplárny nyní připravují investice.

Greenpeace například požaduje, aby limit pro oxidy síry činil u existujících elektráren 35 miligramů na metr krychlový. Platná směrnice stanoví limit na 200 miligramech. Tušimická elektrárna vypouští 107 miligramů. Podobné zpřísnění žádají ekologové také u oxidů dusíku a prachu. Investice, které energetické firmy nyní provedly za miliardy korun, by přišly vniveč.

Ekologická organizace nyní obvinila členské státy EU, že při vyjednávání nových pravidel až příliš hájí zájmy uhelného průmyslu. Greenpeace jmenuje Německo, Polsko, Řecko, Česko či Španělsko, které chtějí dosud navrhované emisní limity zmírnit. Nikdo však nezpochybňuje limity, které stanovila směrnice o průmyslových emisích a která přispěla k výraznému vyčištění kouře z uhelných elektráren.