Uhlí má zmizet z Finska, firmy ale protestují

Uhlí, ilustrační foto

Uhlí, ilustrační foto Zdroj: ČTK

Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
Zdeněk Janda (66) uvažuje, že zavře uhelný sklad v pražském Braníku.
5
Fotogalerie

Finsko učinilo radikální krok k ochraně klimatu. Uhlí má zmizet z tamního trhu.

Spalování uhlí za účelem získání elektrické energie by po roce 2030 mělo být ve Finsku nelegální aktivitou. Počítá s tím vládní návrh nové energetické strategie, který včera představila středová vláda Juhy Sipiläho. V průběhu března by návrh měl projednat tamní parlament.

„Uhlí v zásadě zmizí z finského trhu,“ okomentoval plán Peter Lund z univerzity v Aaltu, který je zároveň předsedou European Academies’ Science Advisory Council. Finsko vyrobilo v roce 2015 podle tamního statistického úřadu zhruba sedm procent veškeré elektřiny v uhelných elektrárnách, masivních 45 procent vyrobené energie pocházelo z obnovitelných zdrojů a 34 procent pak z jaderných elektráren.

„Jsme ve velmi dobré pozici stát se první zemí na světě, která zakáže uhlí,“ potvrdil již na začátku listopadu při představení radikálního záměru ministr ekonomických záležitostí Olli Rehn. Odkázal tak na již několik let trvající snahu této severské země vytěsnit ze svého energetického mixu fosilní paliva. Finské vlády od roku 2011 investovaly do obnovitelných zdrojů energie miliony eur. Tyto snahy vedly již v roce 2012 ke zdvojnásobení energetického výstupu větrných elektráren.

Finsko podle dat Mezinárodní energetické agentury v roce 2014 spálilo k výrobě elektřiny jen 3,4 milionu tun uhlí, které z drtivé většiny dovezlo z Ruska, část spotřeby pak krylo dovozem z Velké Británie. Uhlí se ve Finsku netěží. „Upustit od uhlí je jediným způsobem, jak splnit mezinárodní závazky o ochraně klimatu,“ dodal Rehn s tím, že věří, že tento krok posílí „čistou“ image země. Finská vláda již dříve přijala ekologický závazek, v rámci kterého by země měla do roku 2020 snížit dovoz ropy pro domácí spotřebu na polovinu.

Proti záměru vlády se vyslovila řada tamních firem. „Takový krok nemá šanci na úspěch, pokud nám nebudou nabídnuty patřičné náhrady,“ prohlásil Jukka Leskelä, šéf Finské energetiky (ET). Leskelä věří, že zákaz spalování uhlí finský energetický trh výrazně poškodí. „Už nyní jsme minimalizovali využití uhlí a trend snižování jeho podílu na energetickém mixu pokračuje započatým směrem, není proto důvod jej zakazovat,“ dodal v reakci pro Helsinki Times.

Finsko se tak zařadilo po bok států, které v posledních dnech oznámily své „protiuhelné“ ekologické plány. Například Kanada toto pondělí potvrdila, že vytěsní standardní uhlí ze své energetiky do roku 2030, minulý týden pak francouzský premiér Manuel Valls představil záměr země ukončit provoz uhelných elektráren v zemi do roku 2023.

„Tyto plány jsou sice chvályhodné, nicméně nabízí více úhlů, jak k nim přistoupit, a hlavně více možností, jak je obejít,“ varoval Peter Lund. Podle něj třeba kanadský plán počítá s výjimkami, pokud se provinciím podaří patřičně snížit emise CO2 jeho filtrací a skladováním.

Obdobně radikální přístup jako Finsko zvolil už v březnu letošního roku americký stát Oregon, který do své legislativy zařadil opatření, které po roce 2035 zakáže na území státu vyrábět elektřinu spalováním uhlí. Souběžně s tím tam má být zakázán i dovoz a využívání takto vyrobené energie.