Pokud by vláda nakonec prosadila také plnou těžbu za limity na lomu ČSA, dosáhly by celkové škody 25,6 miliardy korun. K tomuto číslu došli vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v poslední z celkem třech dopadových studií variant těžby hnědého uhlí, které si objednalo ministerstvo průmyslu.
Na výsledky ekologické studie čekal mimo jiné ministr životního prostředí Richard Brabec, který ještě není rozhodnutý, kterou variantu těžby nakonec podpoří. „Analýzu jsme dostali teprve předevčírem. Podklady zatím studujeme. Dlouhodobé stanovisko pana ministra ale je, že krajní variantou je prolomení limitů na Bílině, pokud bude doloženo, že pro využití v Česku je toto uhlí potřeba,“ říká mluvčí ministra Petra Roubíčková.
Pokud vláda prosadí na lomu ČSA plnou těžbu za limity, škody by dosáhly 25,6 miliardy korun, soudí vědci z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
Autoři studie na základě optimalizace energetického mixu podle Státní energetické koncepce zjistili, že při prolomení limitů na lomu Bílina bude růst množství uhlí, po kterém nebude poptávka. Po roce 2040 by nenašlo odběratele 13 procent vytěženého uhlí. Tento závěr podporuje červnové stanovisko MPO, že si česká energetika v optimálním případě vystačí pouze s uhlím za limity Bíliny.
Ekologické organizace tvrdí, že studie prokázala, že prolamovat limity není třeba. „Stát i daňoví poplatníci by podle ministerských čísel výrazně prodělali,“ říká Jan Rovenský z hnutí Greenpeace. Autoři studie sami upozorňují, že v Česku nejsou v cenách energií dostatečně zohledněny škody způsobené pálením uhlí.
Pro úhradu škod čistě na území Česka by tuna uhlí musela být zatížena dodatečnou daní ve výši 84 korun. Pokud by se však započítaly také škody způsobené v okolních zemích, vyšplhala by se tato částka téměř na desetinásobek.
