„Oba dva se shodujeme jak na potřebě udržet tranzitní roli Ukrajiny jako ekonomicky nejefektivnější způsob dopravy zemního plynu do Evropy, tak také na dlouhodobém zájmu obou zemí na dokončení severojižního plynového koridoru a další diverzifikace tras i zdrojových teritorií“, uvedl Mládek.
Česko se nedávno odmítlo připojit k výzvě proti rozšíření plynovodu Nord Stream, které má omezit transport ruského plynu do západní Evropy přes Ukrajinu. Výzvu spolu s dalšími šesti státy zaslalo v pondělním dopise místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi právě Slovensko.
To se obává, že výstavba nového plynovodu může mít negativní dopady na energetickou bezpečnost států ve střední a východní Evropě.
Přestože plán na rozšíření plynovodu již dříve kritizoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle Mládka je nicméně dopis, jak ho jeho slovenský kolega formuloval, příliš silný. Ke slovenské výzvě se připojily Litva, Lotyško, Estonsko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko.
12 kilometrů české trasy
Hlavním cílem projektu BACI je přímé propojení mezi českou a rakouskou přepravní soustavou. Předpokládaná délka trasy nového vysokotlakého plynovodu na území České republiky je 12 kilometrů. Přípravná fáze projektu BACI je spolufinancována z programu Evropské unie pro Transevropské energetické sítě. Předpokládaný termín dokončení projektu je rok 2019 až 2020.
Plynovod Nord Stream přivádí ruský zemní plyn po dně Baltského moře do Německa a tím i do střední a západní Evropy. Akcionářskou dohodu o plánovaném rozšíření plynovodu podepsala ruská plynárenská společnost Gazprom a její evropští partneři počátkem září.
Na projektu Nord Stream 2, který spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, se dohodla ruská společnost Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.
