Kyjev své potřeby elektřiny nyní dokáže pokrýt jen asi z devadesáti procent. Počátkem prosince v zemi začaly plánované odstávky dodávek proudu. Kabinet je zdůvodnil mimo jiné opravou třetího bloku jaderné elektrárny v Záporoží. Práce tam byly v pátek večer ukončeny, odstavený je ale reaktor v dalším zařízení. Situaci komplikuje i nízký stav vody pro výrobu v hydroelektrárnách.
Nejvážnější příčina potíží je však dlouhodobější, země má nedostatek uhlí, které se doluje hlavně ve vzbouřeneckém Donbasu. Těžba tam nyní na mnohých místech stojí, další problémy způsobuje tamní poškozená infrastruktura. Kyjev si navíc stěžoval, že tisíce tun uhlí jsou zablokované na ruské hranici, o víkendu však vagony dorazily na ukrajinské území.
„Ministr energetiky na dnešním zasedání vlády požádal o zveřejnění informace, že do příštího pondělí budou problémy vyřešeny,“ prohlásil včera podle ukrajinských médií ministr kultury Vjačeslav Kyrylenko. „Nákup uhlí od Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky se však neuskuteční, je nemožný a nepřijatelný,“ dodal.
Půlka proudu z Ruska
Vláda však nemá problém s nákupem elektřiny v Rusku. „Jsme v posledním stadiu jednání o dovozu. Bude to kolem 1500 megavattů,“ sdělil v televizním vysílání ministr energetiky Volodymyr Demčyšyn. Kyjev tak může vykrýt zhruba polovinu deficitu proudu.
Původně se čekalo, že by během pondělka mohl na Ukrajinu dorazit i ruský plyn, jejž si země na prosinec předplatila za 378 milionů dolarů. Společnost Ukrtransgaz však oznámila, že dostala příkaz připravit transportní systém na příjem suroviny až ve čtvrtek.
Urychlené obnovení dodávek je přitom důležité i pro stabilitu dodávek do Evropy kvůli tenčícím se rezervám v ukrajinských zásobnících, z nichž Kyjev čerpá od říjnového počátku topné sezony. Jen za poslední teplotně nepříznivý týden poklesl jejich objem o šest procent.
