Diskuze ohledně problémů s případnými dodávkami zemního plynu do Evropy ze strany Ruska se rozhořely prakticky ihned po zahájení války proti Ukrajině. Představitelé Gazpromu a potažmo Ruska opakovaně tvrdili, že jsou spolehlivými dodavateli. Dokonce i nyní deklarují, že pokud nastanou nějaké problémy s plynem, bude se jednat o důsledek nikoli záměrné ruské akce, ale o dopady západních sankcí, které znemožňují plynovod efektivně opravovat a provozovat.
Gazprom 11. července uzavřel plynovod Nord Stream na deset dní k pravidelné údržbě, následné spuštění ale není podle některých pozorovatelů úplně jisté. Rusko argumentuje tím, že pokud nedostane z Kanady zpět turbínu od společnosti Siemens, kterou tam odeslalo k opravě, nebude moci Nord Stream plnohodnotně využívat. Zjednodušeně, Gazprom říká, že chce dodávat (hlavně se jedná o jeho dlouhodobé zákazníky s platným kontraktem, navíc ochotné platit podle schématu „v rublech“), ale znemožňují mu to západní sankce uvalené na Rusko. Spory o Nord Stream přitom nezačaly 24. února, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, ale mnohem dříve. Spojené byly především se schvalovacím procesem jeho druhé větve, Nord Streamem 2. V minulém roce Gazprom, respektive konsorcium budující plynovod, stavbu dokončilo a čekalo na povolení ke spuštění od německých úřadů.
Co ale bylo zajímavé, spolu s tím přistoupil Gazprom i k velmi vlažnému plnění zásobníků zemního plynu v letním období. Zatímco zásobníky ostatních firem byly téměř plné, Gazprom prakticky nic nedodával nad rámec kontraktních objemů, a právě jeho zásobníky zůstávaly prázdné. To následně vyhnalo ceny do do té doby nevídaných výšin. I to bylo součástí tlaku na zprovoznění Nord Streamu 2, ale i snahy o znovuprosazení dlouhodobých kontraktů na úkor spotových trhů.
Ruští představitelé navíc argumentovali tím, že není možné posílat více plynu skrze ukrajinskou infrastrukturu z důvodu jejího špatného stavu, a že jedinou možností je zprovoznění právě druhé větve plynovodu vedoucího po dně Baltského moře. V současné době ruský plyn prochází částečně přes ukrajinské území, částečně právě plynovodem Nord Stream 1. Zatímco prvně jmenovaný směr je omezený z důvodu války a uzavření jednoho z přístupových bodů ukrajinskou stranou, Nord Stream nyní prochází, podle Ruska, plánovanou údržbou. Další možnost, tedy plynovod Jamal-Evropa, je uzavřena z důvodu ruských sankcí proti polskému operátorovi, který odmítl za plyn platit v rublech. Opět, zjednodušeně řečeno, pozice Gazpromu zní, že ukrajinskou cestu omezili sami Ukrajinci, Jamal-Evropa nefunguje kvůli Polákům, Nord Stream kvůli Kanaďanům plnícím sankce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
