Vedení ČEZu odměny ze zisku nedostane, stát inkasuje 15 miliard
Ministerstvo financí zdůvodňovalo odpor k vyplacení tantiém tím, že ČEZu klesají zisky a musí šetřit. Tím, že podíl na zisku vedení firmy nedostane, však společnost v pravém slova smyslu neušetří. O tuto částku jen vzroste nerozdělený zisk.
Z loňského zisku vyplatí ČEZ dividendu 40 korun na akcii, jak navrhovalo představenstvo firmy i v nakonec schváleném konkurenčním návrhu ministerstvo financí. Celkem ČEZ rozdělí mezi akcionáře 21,5 miliardy korun, což je 73 procent z loňského čistého očištěného zisku. Stát jako vlastník zhruba 70procentního podílu akcií inkasuje přibližně 15 miliard korun.
Když je člověk akcionářem ČEZ na ŘVH si i užije :-) pic.twitter.com/XhA0weIBKt
— Michal Snobr (@michalsnobr) June 12, 2015Zatímco vedení firmy o tantiémy přišlo kvůli klesajícímu zisku poprvé od roku 2001, stát na dividendách inkasuje od roku 2013 stále stejnou částku. Přitom čistý zisk po zdanění klesl od roku 2012 ze 40,2 miliardy korun na loňských 22,4 miliardy korun.
Výše dividendy odpovídá aktualizované dividendové politice společnosti, která spočívá ve výplatě 60 až 80 procent z konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ očištěného o mimořádné vlivy.
„Výplatní poměr navyšujeme proto, že vytváříme více hotovosti poměrově k zisku, existuje omezený potenciál atraktivních rozvojových příležitostí v energetice a zejména proto, že investoři preferují u společností našeho typu maximální dividendy při udržení ratingového hodnocení Standard and Poors,“ zdůvodnil změnu dividendové politiky generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Nejvyšší dividendu ČEZ vyplatil v roce 2010 z rekordního zisku za předchozí rok. Z vydělaných 51,5 miliardy korun čistého zisku viděli akcionáři 28,2 miliardy korun, tedy více než 54 procent. Pod 60 procenty čistého zisku po zdanění se dividenda držela až do roku 2013.
Dozorčí rada: Sixta a Blažek střídají Borovce a Charváta
Zástupci ministerstva financí (MF) Jan Sixta a Petr Blažek vystřídali v dozorčí radě ČEZ Jiřího Borovce, který na začátku měsíce skončil jako první náměstek na ministerstvu obrany, a Lubomíra Charváta, který mimo jiné spoluvytvářel energetický program hnutí ANO před minulými parlamentními volbami.
Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Stát, kterému ve společnosti přes ministerstvo financí patří asi 70 procent akcií, má osm členů. Zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Borovec rezignoval na místo v radě již ve čtvrtek, Charváta odvolala valná hromada. První náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht, o jehož odchodu z rady se také spekulovalo, v dozorovém orgánu zůstal.
Sixta byl v květnu jmenován státním tajemníkem na ministerstvu financí. Od začátku roku na úřadu vedl kabinet a měl na starosti řízení ministerstva.
Blažek byl již členem dozorčí rady ČEZ od loňské červnové valné hromady do konce září.
Před příchodem na ministerstvo financí pracoval více než deset let na vedoucích pozicích ve státní správě, naposledy jako první náměstek ministra pro vnitřní bezpečnost na ministerstvu vnitra. V předchozích letech působil na postu náměstka také na ministerstvu zemědělství a na ministerstvu pro místní rozvoj.
Blažek, který na ministerstvu financí působí jako ředitel odboru strategických majetkových účastí, byl již členem dozorčí rady ČEZ od loňské červnové valné hromady do konce září.
Poté ho nahradil lidovecký kandidát Robert Šťastný, jehož účast v radě dnešní valná hromada také potvrdila. Koaliční lidovci si totiž po loňské valné hromadě stěžovali na změny, které v dozorčí radě společnosti loni udělal ministr financí Andrej Babiš (ANO). Babiš se proto ke konci září jednoho „svého“ člověka v radě vzdal.
Blažek působí i v dozorčích radách řady dalších státních podniků, například v Českém Aeroholdingu, státním správci ropovodů MERO a v pojišťovací společnosti EGAP.
