Větrníky v Česku přibývají pomalu. Do sítě ale poslaly o 15 procent víc proudu

„Větrných elektráren, až na výjimečný rok 2012, přibývá velmi velmi pomalu. A přitom v národním akčním plánu má náš obor prostor k ročnímu nárůstu přibližně 45 megawatt a do roku 2020 máme dosáhnout celkového instalovaného výkonu 743 megawatt ve větrné energetice,“ uvedl Janeček. Dodal, že podle vývoje posledních let to vypadá, že cíl nelze do roku 2020 splnit.

Loni v České republice ve větrné energetice přibyly čtyři nové projekty. V souhrnu bylo do konce loňského roku instalováno 268 megawatt výkonu větrných elektráren.

Nová pravidla projekty dusí

Příčinou pomalého růstu je podle Janečka vznik propracovaných opatření ve většině krajů, kde má větrná energetika zajímavý potenciál. Opatření ale nevedou k snazšímu povolování, naopak. Vedou k útlumu projektů a v některých případech k jejich úplnému zastavení. Na celostátní úrovni jsou to potom novely k zákonům o obnovitelných zdrojích, které vedou k dalšímu omezení, míní Janeček.

Podle údajů ČSVE se výkupní ceny elektřiny z větrných elektráren meziročně snížily o pět procent na 2,12 koruny za kilowatthodinu a z obnovitelných zdrojů jsou nejnižší. Výkupní ceny elektřiny ze solárních elektráren loni klesly na 2,83 kilowatthodinu z předloňských 6,16 kilowatthodinu. U malých vodních elektráren činily 3,23 kilowatthodinu.

Podle konzultanta pro energetiku Jiřího Gavora je přírůstek osm megawatt instalovaného výkonu v loňském roce zklamání. ČSVE očekávala, že se postaví turbíny s výkonem 30 megawattů. Pokud by se ale podařilo dokončit rozpracované projekty dvou obřích větrných parků s investory EP Renewables a plzeňské firmy APB, tak by se skokově zvýšil instalovaný výkon o 200 megawatt, dodal Gavor.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvedl, že pokles nových instalací větrných turbín během minulého roku se projevil v celé Evropě. Příčiny jsou obdobné jako v Česku - další investice nejen do větrné energetiky, ale i všech obnovitelných zdrojů výrazně ovlivňuje politická nestabilita.

I přes destabilizaci legislativního prostředí narostl loni v Evropě výkon větru o 11 gigawattů. Investice činily přes 13 miliard, zhruba 356 miliard korun. Lídrem je stále Německo, následované Británií a Španělskem, doplnil Sedlák.