Projednání obou dokumentů se na několik týdnů zdrželo, protože v kabinetu nepanovala shoda právě ohledně rušení územních limitů. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba také nechtěl pustit ven finální podobu koncepcí, dokud ji nesladí s novelou horního zákona.
I proto ministerstvo odložilo předložení surovinové koncepce. „Jedná se o tom, jak stanovit ideový záměr novely horního zákona, aby byl v souladu se surovinovou politikou,“ sdělil serveru E15.cz ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu Pavel Gebauer.
Energetická a surovinová koncepce se dostaly pod palbu kritiky ekologů i obcí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec oproti původnímu znění upravilo některé body, které se týkaly chemické těžby uranu na Liberecku nebo průzkumné těžby černého uhlí v Beskydech.
„Jenže zůstaly další zásadní problémy – prolomení limitů těžby hnědého uhlí nebo otevírání nových uranových dolů,“ zmínil Edvard Sequens ze sdružení Calla. Energetická a surovinová koncepce podle ekologů také počítá s masivním vývozem elektřiny, spalování odpadu místo recyklace či vrácením vyvlastňovacích paragrafů do horního zákona. Ekologické organizace naopak vítají útlum uhelné energetiky.
Podíl tuhých paliv má v mixu klesnout ze 40 procent na 12 až 17 procent. Například u malých domácích kotlů má být uhlí postupně úplně nahrazeno elektřinou, plynem a obnovitelnými zdroji. Podíl jaderného paliva má ze současných 16 procent v energetickém mixu vzrůst na 30 až 35 procent. Finanční podporu obnovitelných zdrojů chce Kuba v budoucnu významně omezit.
:
Podpora státu má být podle něj směřována například do zjednodušení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů či dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje. Prostor však stále vidí pro malé solární zdroje na střechách domů a pro biomasu.
Energetická koncepce zároveň počítá s tím, že konečná cena elektřiny bude ze současných zhruba 3500 korun za megawatthodinu postupně z různých důvodů růst až na téměř 4500 korun za megawatthodinu v roce 2040.
