Vodohospodáři hrozí: Novela zákona o obnovitelných zdrojích zdraží vodu

Jedna z aktivačních nádrží Plzeňské čistírny odpadních vod. Odpadní voda se zde čistí i díky silnému okysličení. Okolo nádrží se vznáší zemitá vůně

Jedna z aktivačních nádrží Plzeňské čistírny odpadních vod. Odpadní voda se zde čistí i díky silnému okysličení. Okolo nádrží se vznáší zemitá vůně Zdroj: Tereza Capkova

Na dispečinku Plzeňské čistírny odpadních vod se střídají služby po osmi nebo 12 hodinách. Z centrály se dá ovládat celá čistírna odpadních vod. Dispečer má k dispozici tři strojníky
Speciální přístroj umí zjistit přítomnost látek na bázi chlóru
V laboratoři kontrolují pravidelně složení odpadních vod, odpadní vody do čistírny posílá například plzeňský pivovar
Přepadová komora pro dešťovou vodu
Jedna z nádrží, v pozadí jsou vidět vyhnívací nádrže. Každá z nich pojme až 6,5 tisíce kubíku. Doba zadržení odpadní vody je přibližně 30 dnů
15
Fotogalerie
Plzeňská čistírna odpadních vod je energeticky soběstačná, sama si téměř ze sta procent vyrábí energii i teplo díky zpracování kalového plynu. Ročně tak na energiích ušetří až 15 milionů korun. U pražské čističky se 75procentní soběstačností jde o úsporu 50 až 70 milionů korun. Nyní se ale Sdružení vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) obává, že při zastavení nebo omezení státní podpory pro stávající obnovitelné zdroje se kogenerační jednotky neuživí a náklady vodohospodáři promítnou do ceny vody.

„V případě zastavení nebo omezení podpory pro stávající zdroje na 10 let dojde v minimálně 50 procentech instalací kogeneračních jednotek na čistírnách odpadních vod k jejich odstavení z provozu, protože přínos jednotky bez zeleného bonusu bude nulový nebo záporný. Nová zařízení nebudou pořizována,“ uvedl předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Bez kogenerační jednotky budou muset čistírny energie nakupovat a náklady promítnou podle Baráka do cen stočného. V případě, že by museli vodohospodáři kogenerační jednotky uzavřít, vrátí se zpracování kalů podle Baráka zpět o 15 až dvacet let. V té době byl kalový plyn bez užitku spalován.

„Dopady na životní prostředí i zatížení domácností v podobě zvýšení stočného budou velmi významná,“ míní Barák. Stočné se na ceně vody podílí od 30 do 60 procent, záleží na lokalitě.

Provoz kogeneračních jednotek je podle sdružení finančně náročný a výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů není v současné době s tradičními zdroji konkurenceschopná. Zavírat se budou podle obchodního ředitele Veolia Voda Česká republika Ondřeje Beneše kogenerační jednotky v lokalitách, kde jsou méně zatěžovány. Mezi prvními by mohlo skončit zařízení na Mostecku.

„Řada instalovaných výroben je na hranici životnosti a dochází k jejich rekonstrukcím, vyhodnocení dopadu čerpání zeleného bonusu je klíčovým prvkem v rozhodování, zda systém zachovat či ne, a to zejména s ohledem na provozní náklady,“ uvedl Beneš.

Společnost Veolia Voda v České republice provozuje 416 čistíren odpadních vod, pět z nich obhospodařuje velká města, jako jsou Praha a Plzeň.

Tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták poznamenal, že návrh na zastavení podpory se týká pouze nových zařízení, uvedených do provozu v příštím roce. „Pokud někdo podporované zařízení již provozuje, změna se ho nedotkne a bude dále příjemcem podpory podle současných pravidel. Navrhována změna se tedy nemůže podepsat na výši jiných poplatků, navíc související s hlavní činnosti podnikání,“ uvedl mluvčí. Současní provozovatelé podle něj nepřijdou ani o korunu.

Podle Beneše ale ministerstvo situaci zjednodušuje. Uvedl, že historicky došlo k zásadnímu snížení podpory pro zdroje spalující kalový plyn a nyní se nachází na úrovni zeleného bonusu 0,9 koruny za kilowatthodinu. „Navíc na stavbu kogeneračních jednotek není možné čerpat dotace,“ podotkl Beneš.

Ne všichni provozovatelé by i v případě zastavení či omezení podpory uvažovali o uzavření kogenerační jednotky. Příkladem mohou být Brněnské vodárny a kanalizace. Společnost na čistírně odpadních vod využívá pro výrobu elektrické energie z bioplynu dvě kogenerační jednotky. Energie, kterou vyrobí, pokrývá přibližně 40 procent celkové spotřeby čistírny. Čistírna zpracuje i vyrobené teplo.

„Z tohoto důvodu budeme kogenerační jednotky využívat i v případě pozastavení podpory OZE. Vliv omezení státní podpory nemáme vyčíslen a tedy ani vliv na případnou výši stočného,“ sdělil serveru E15.cz ředitel kanalizační sekce Vladimír Habr.