Stejný názor má také český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. „Letos by s tokem plynu přes Ukrajinu neměl být problém. Našim zájmem však je, aby byla ukrajinská cesta zachována i v budoucnu,“ tvrdí Mládek. Pro Česko je přitom v tuto chvíli už jen pojistkou. Naposledy doputoval do Česka plyn z východního směru loni v létě. Českou spotřebu pokrývají dodávky přes Německo.
Větší význam má spolehlivá dodávka přes Ukrajinu pro Slovensko, Maďarsko, Bulharsko či Slovinsko a Chorvatsko. Největší vstupní bod pro ruský plyn do Evropské unie ve slovenských Velkých Kapušanech letos zatím hlásí srovnatelný objem dopraveného plynu jako loni. Přes Slovensko jde plyn do Rakouska a dále do Chorvatska, Slovinska či Itálie.
Gazprom obnovil dodávky na Ukrajinu na začátku tohoto týdne, když ukrajinská společnost Naftogaz uhradila první splátku z dohodnutých 500 milionů dolarů ve výši 234 milionů dolarů. Za to dostane z Ruska do začátku listopadu zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu. Tento plyn by měla Ukrajina podle dohody vtlačit do svých podzemních zásobníků, aby předešla zimním výpadkům v zásobování obyvatel. Ukrajinské zásobníky jsou plné jen z poloviny. Část kapacity přitom slouží k zajištění nepřerušeného tranzitu do Evropy.
„Pozorujeme omezené plnění ukrajinských zásobníků a nižší dodávky ze západu na Ukrajinu. V případě abnormálně studné zimy nelze vyloučit problémy se zásobováním Ukrajiny,“ uvedl na začátku října šéf Gazpromu Alexej Miller. Právě dodávané dvě miliardy metrů krychlových ovšem představuje necelých deset procent ukrajinských skladovacích kapacit.
Význam plynovodů přes Ukrajinu pro ruský export plynu postupně klesá. V 90. Letech minulého století se přes Ukrajinu přepravoval téměř všechen ruský plyn do západní Evropy. Teď je to zhruba polovina a tento podíl dál klesá. V roce 2019 navíc vyprší smlouva o tranzitu přes Ukrajinu. Gazprom už dříve prohlásil, že ji neobnoví. Nicméně v létě k jednání o prodloužení kontraktu plynárenský gigant vyzval ruský prezident Vladimír Putin.
| Pobaltí se spojí se západní Evropou |
|---|
| Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko se dohodlo na stavbě plynovodního propojení mezi Polskem a Litvou. Potrubí dlouhé 534 kilometrů by mělo začít přepravovat plyn v prosinci 2019. Pobaltské země tak poprvé získají přístup k plynu ze západního směru. Dosud byly závislé na dodávkách z Ruska. Plynovod bude stát 538 milionů eur. Evropský program CEF pokryje náklady ve výši 295 milionů eur. Z Polska bude moci potrubím proudit 2,4 miliardy metrů krychlových plynu za rok, což odpovídá zhruba polovině roční spotřeby plynu tří pobaltských států. Opačným směrem bude kapacita plynovodu 1 miliarda metrů krychlových. |
