Výrobce železničních podvozků ČKD Kutná Hora zkrachoval. Ohrožené jsou stovky míst

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tatra

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Jeden z nejbohatších Ukrajinců Konstantin Ževago neuspěl se svou investicí do ČKD Kutná Hora. Podnik po šesti letech pod vládou oligarchy znovu zbankrotoval.

Po několika letech se opět láme osud strojírenského a slévárenského podniku ČKD Kutná Hora. Podnik podal sám na sebe insolvenční návrh. Věřitelům firma podle vlastních údajů dluží 350 milionů korun. Hodnota majetku společnosti je 666 milionů.

„Navrhovatel se při své běžné obchodní činnosti dostal do platební neschopnosti, neboť není schopen plnit své splatné peněžité závazky,“ uvedl v insolvenčním návrhu předseda představenstva společnosti ČKD Kutná Hora Andrej Košeljuk.

Kutnohorský výrobce železničních podvozků označil za důvod krachu pokles poptávky na světových trzích. Roli sehrálo rovněž posílení koruny vůči euru a dolaru.

Firma uvedla, že úpadek by bylo možné vyřešit reorganizací. To znamená, že pro vstupu případného investora by mohl znovu ožít. Ve hře je mimo jiné osud čtyř stovek zaměstnanců. Ti z provozu Slévárny Kutná Hora jsou od úterý doma, protože výroba stojí, napsal server Kutnohorsky denik.

„Insolvenční soud teď proto bude do patnácti dnů posuzovat, zda je ČKD Kutná Hora v úpadku. Pokud ano, pak bude na svolané schůzi věřitelů, aby schválila reorganizaci. Bude-li způsobem řešení úpadku skutečně reorganizace, bude mít ČKD Kutná Hora a.s. přednostní právo na sestavení reorganizačního plánu,“ uvedl právník a společník advokátní kanceláře Forlex Ivan Barabáš.

ČKD Kutná Hora nezažívá insolvenci poprvé. Podnik zkrachoval již v roce 2010. O dva roky později zadluženou společnost koupila ukrajinský miliardář Konstantin Ževago, jemuž český se výrobce kolejových podvozků hodil do metalurgického impéria.

Podle tehdejších informací deníku E15 se v boji o kutnohorskou ČKD ukrajinský magnát střetl s ruským oligarchou Iskandrem Machmudovem. Jeho Rail Group dokonce za středočeskou společnost nabídla 691 milionů korun. To bylo ještě více než Ževagova nabídka. Věřitelé ale kvůli formálním nedostatkům a údajně nejasnému financování ruský návrh odmítli.