Doba jednoduchého byznysu v režimu pevných výkupních cen větrné elektřiny skončila.
Ve světě se stavějí tisíce megawattů nových větrných elektráren, turbíny s vrtulemi se mají stát novým pilířem světové energetiky, jenže jejich výrobci v posledních měsících hlásí zpožďování dodávek a propad zisků. Investoři, kteří propadli kouzlu akcií výrobců větrníků, také začínají couvat.
Akcie světové jedničky, dánského Vestasu, od poloviny srpna, kdy firma oznámila horší hospodářské výsledky za první pololetí, spadly o 7,5 procenta. Stejným tempem se propadly také akcie dalších německých velkovýrobců Nordex a Senvion. Společný podnik německého Siemensu a španělské Gamesy od schválení fúze letos v dubnu spadl na burze dokonce o 35 procent.
Siemens s Gamesou už oznámily, že v dánském závodě v Aalborgu propustí šest set zaměstnanců a že chystají další úsporná opatření. V posledních měsících firma doplatila na odklad výstavby větrných parků v Indii. O zavírání závodů mluví také Nordex. Senvion se pochlubil, že za první pololetí dokázal provozní náklady seškrtat v meziroč- ním srovnání o 19 procent.
Výrobci se shodují, že do úzkých je dostává celosvětový přechod od pevných výkupních cen k aukcím, v nichž developeři větrných parků soutěží o co nejnižší požadovanou podporu pro větrnou elektřinu. Ceny větrné elektřiny díky tomu výrazně klesají. Jenže o to více developeři tlačí na výrobce, aby jim turbíny prodávali levněji.
„V režimu pevných výkupních cen jsme jednoduše prodávali turbíny, které jsme měli na skladě. Jenže teď se v aukcích draží podpory pro větrné parky, které vzniknou třeba až za pět let. Pokud bychom v té době měli používat dnešní technologii, tak bychom nikdy aukci nevyhráli. Musíme proto předvídat, kam se výrobní ceny elektřiny díky technologickému pokroku dostanou,“ vysvětluje šéf Vestasu Anders Runevad.
V německých aukcích mají zase přednost komunitní elektrárny, které však mají na výstavbu až čtyři a půl roku a nepotřebují mít před aukcí povolení k výstavbě. Není proto jisté, jestli se větrné parky opravdu postaví.
Navíc v aukcích některé státy požadují určitý podíl lokálních dodávek, náklady stavby ovlivňují i možnosti přenosové sítě. Cena vlastních turbín tak tvoří jen část celkové ceny projektů. „Musíme si hodně vybírat, do jakých projektů půjdeme, aby byly pro nás ziskové. Třeba v Indii se ročně bude stavět až pět tisíc megawattů. Ale aukce tlačí ceny hrozně dolů,“ uvádí šéf Senvionu Jürgen Geissinger.
Přímo o chaosu na trhu mluví generální ředitel Nordexu José Louis Blanco. Změny regulace vedou k nestabilitě a k propadu obratu. Cenový tlak je podle něj enormní.
