Vzducholodě se vrací. Moderní vládci nebe neshoří a slibují levný provoz

Vzducholoď LMH-1

Vzducholoď LMH-1 Zdroj: Lockheed Martin

Vzducholoď Airlander 10
Vzducholoď Airlander 10
Vzducholoď Airlander 10
Vzducholoď Airlander 10
Vzducholoď LMH-1
9
Fotogalerie
Vzducholodě světové nebe zcela vyklidily po katastrofě slavného Hindenburgu v roce 1937. Jejich velký návrat nyní chystají přinejmenším tři společnosti. Mají sloužit hlavně k přepravě nadměrných nákladů, ale i třeba jako nouzové vysílače mobilního signálu.

Francouzská společnost Flying Whales věří, že má pohromadě technologie, které jí umožní vzducholodě opět vrátit do vzduchu. Firma podporovaná francouzskou vládou a čínskou společností leteckou Avic, slibuje první test prototypu vzducholodě LCA60T v roce 2019 a sériovou výrobu do roku 2021, a to jak ve Francii, tak v Číně.

„Navrhli jsme pevný rám, s osmi komorami naplněnými héliem. Pevný rám je bezpečnější,“ řekl magazínu Aviation Week šéf firmy Sebastien Bougon. Vzducholoď přepraví až 50 tun nákladu, maximální rychlost má být kolem sta kilometrů za hodinu.

Hlavní využití vzducholodě vidí Bourgon v těžbě dřeva v obtížně přístupných oblastech. I proto má mít „létající velryba“ nákladový prostor – přeprava klád tak má být bezpečnější než na laně například pod vrtulníkem. Další možností využití je přeprava nadměrných nákladů, ty by ale muž musely cestovat zavěšené pod trupem.

O pohon vzducholodi se postará hybridní pohon o výkonu 1500 kilowattů. Dalších až 2000 kilowatů mají v případě potřeby dodat kondenzátory s vysokou kapacitou, které má dodat společnost Skeleton. „Musíme se vypořádat s velkými výkyvy v požadavcích na výkon, jako v případech, kdy naráz navíjíme náklad a zároveň vzducholoď čelí poryvům větru,“ uvedl Bourgon. I díky úspornému pohonu má být provoz vzducholodě mnohem levnější než u vrtulníků.

Pod dohledem metalové hvězdy

Na hélium, které je na rozdíl od dříve používaného vodíku nehořlavé, spoléhá i Airlander 10 britské firmy Hybrid Air Vehicles (HAV). Plavidlo dříve známé jako LEMV původně vyvíjela společnost Northrop Grumman pro americkou armádu, když ale program nenaplnil její očekávání, firma projekt prodala svému dodavateli HAV.

Britská vzducholoď je mnohem blíže realitě než francouzská konkurence. Plavidlo dlouhé 90 metrů a široké 45 metrů, poháněné čtyřmi dieselovými motory, má již za sebou jeden úspěšný let. HAV slibuje přepravit 48 lidí nebo deset tun nákladu rychlostí až 150 kilometrů za hodinu, prototyp, který měl původně létat ve vysokých výškách, unese méně.

HAV již od investorů, britské vlády a prostřednictvím crowdfundingu získala 14 milionů liber, které potřebuje pro certifikaci a uvedení Airlanderu do provozu. Jedním z velkých investorů je i frontman kapely Iron Maiden Bruce Dickinson.

Evropská premiéra Airlanderu se měla uskutečnit na nedávném aerosalonu ve Farnborough. HAV se ale před akcí nepodařilo nalétat požadovaných dvacet testovacích hodin.

První zákazník

Už 25 let vyvíjí novodobou vzducholoď americký letecký výrobce Lockheed Martin. Firma vytvořila již několik variant plavidla, které unesou až 50 tun nákladu. Ve Farnborough výrobce ukázal model plavidla LMH-1, které má přepravit 21 tun nákladu a 19 cestujících.

Porovnání rychlosti a spotřeby paliva u vzducholodi a dalších dopravních prostředkůPorovnání rychlosti a spotřeby paliva u vzducholodi a dalších dopravních prostředků | Lockheed MartinPorovnání rychlosti a spotřeby paliva u vzducholodi a dalších dopravních prostředků

Výroba má začít v roce 2018. „Jednáme s ropnými, plynařskými a těžebními společnostmi. Trh tu určitě je,“ prohlásil J.R. Pereira, ředitel brazilské společnosti Bravo Industries, která na aerosalonu s Lockheed Martinem podepsala dohodu o odběru deseti nákladních letadel Hercules.

Lockheed Martin má také podle všeho zatím jako jediný reálného zájemce. V březnu podepsal zatím nezávaznou dohodu se společností Straightline Aviation o prodeji 12 lodí.