Westinghouse „opakuje“ Temelín v Bulharsku

Temelín

Temelín Zdroj: ctk

Temelínská kombinace ruského reaktoru s americkým řídicím systémem je opět populární. Společnost Westinghouse, která se podílela na stavbě prvních dvou bloků jaderné elektrárny v Temelíně, nyní získává další šanci, jak spojit své řídicí a kontrolní prvky s reaktory ruského typu.

Americká firma, která patří do skupiny japonské Toshiby, vyhrála v Bulharsku tendr na zpracování studie proveditelnosti ohledně možné výstavby dalšího bloku jaderné elektrárny v Kozloduji.

Jednou se zvažovaných variant je právě kombinace temelínského typu. Bulhaři totiž potřebují využít už připravený reaktor o výkonu tisíc megawattů, který nechal ruský Atomstrojexport vyrobit pro plánovanou jadernou elektrárnu v Belene.

Z projektu Belene ovšem sešlo a vláda se proto rozhodla postavit další blok v Kozloduji. Tam nyní fungují pouze dva bloky, čtyři další museli Bulhaři odstavit pod tlakem Evropské unie už během jednání o vstupu do tohoto společenství.

O potenciálním propojení produktů Westinghouse – kromě řídicích systémů také jaderného paliva – s ruským designem VVER mluví také šéf této firmy pro Evropu Yves Brachet. Zapojit by se mohla i mateřská Toshiba dodávkou turbíny. Vývoj v Bulharsku je zajímavý i v souvislosti s plánem rozšíření Temelína o třetí a čtvrtý blok.

Westinghouse, stejně jako Atomstrojexport ze skupiny Rosatom, soupeří o stamiliardovou zakázku na dostavbu jihočeské elektrárny. Od projektu nové elektrárny Belene, který měli financovat a realizovat Rusové, se chtěl Rosatom odrazit k dalším metám v Evropské unii. Podobně jako v Česku devadesátých let se ale nyní v Bulharsku opět může stát tím, kdo od Rusů přebírá „nedodělanou práci“, právě Westinghouse.

Před časem se spekulovalo také o společném rusko-americkém projektu pro budoucí dostavbu Temelína, Westinghouse ovšem zapojení do něčeho podobného rozhodně odmítá. Kromě Rosatomu a Westinghousu o temelínskou zakázku nyní usiluje i francouzská Areva.

Problémy se stavbou jaderné elektrárny v Belene, od jejíhož financování už dříve ustoupila třeba také Evropská investiční banka, ovšem mohou znamenat pro Temelín další nepříjemný vzkaz. Expertů, kteří zpochybňují ekonomickou nových jaderných elektráren v Evropě, přibývá.