„Mohu potvrdit, že vedení naší společnosti nabídku zaslalo. Jsme připraveni vést s českou vládou diskuse o modelech financování výstavby jaderných elektráren, které jsou uplatňovány při rozvoji projektů elektráren AP1000 ve Spojeném království a Bulharsku,“ řekl výkonný ředitel společnosti Westinghouse v ČR Pavel Janík.
Energetická společnost ČEZ zrušila tendr na dostavbu dvou nových bloků Temelína letos v dubnu. Hlavní důvodem bylo neposkytnutí finanční garance ze strany státu. Odhady nákladů dostavby elektrárny se pohybovaly mezi 200 a 300 miliardami korun. O tom, že by se přímo na projektu výstavby nových jaderných bloků finančně podílel někdo z uchazečů, se tehdy neuvažovalo.
Westinghouse má podobné projekty v cizině
V Bulharsku se Westinghouse podílí na rozšíření Jaderné elektrárny Kozloduj. Podle dohody z letošního srpna by společnost měla získat 30 procent v podniku Kozloduj NPP, dceřiné firmě Kozloduj pro výstavbu nových jaderných reaktorů. Westinghouse balkánské zemi pro nový blok dodá veškeré vybavení, projekční a inženýrské práce a palivo.
V Británii pak v červnu získal majoritní akcionář Westinghouse, japonská společnost Toshiba, 60procentní podíl v jaderné společnosti NuGeneration Ltd. Ta v zemi připravuje stavbu tří jaderných reaktorů Westinghouse v lokalitě Moorside. Elektrárna by podle plánu měla zahájit v roce 2024.
„Ministerstvo financí informovalo společnost Westinghouse Electric Company, že na úrovni ministerstev existuje pracovní skupina, jež připravuje celkovou strategii pro další rozvoj civilního jaderného programu v České republice. Tato problematika je však primárně v gesci ministerstva průmyslu,“ sdělil ČTK Michal Žurovec z tiskového oddělení ministerstva financí. Kontakt s firmou potvrdilo i ministerstvo průmyslu.
„MPO tuto informaci v rámci přípravy jaderné strategie přivítalo, stejně jako informace od všech dalších firem, které rozvíjí jadernou energetiku,“ uvedl Miroslav Kynčl z tiskového odboru ministerstva průmyslu.
Dostavba Temelína padla, stavba jaderných zdrojů ne
Kromě Westinghouse se zrušeného temelínského tendru účastnilo ještě česko-ruské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, ČEZ ze zadávacího řízení vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.
O dostavbě jaderných zdrojů se i přes zrušení tendru mluví dál, například ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v červenci řekl, že by se mohla dostavba rozdělit mezi obě české jaderné elektrárny a kromě jednoho nového bloku v Temelíně by mohl být postaven i pátý blok v Dukovanech.
Svůj zájem zúčastnit se případného nového zadávacího řízení již deklarovala korejská společnost Kepco nebo čínská strana. Rozhodnutí o novém řízení ale zatím nepadlo. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš ČTK řekl, že firma s dalšími důležitými kroky čeká na Komplexní plán rozvoje jaderné energetiky, který by měla česká vláda představit do konce roku.
