Zápas o solární odpad ovládli dva hráči, ČEZ kličkuje

solární elektrárna

solární elektrárna Zdroj: Karolina Hnilickova, Sedmicka

Souboj o správu dvou miliard korun, které v budoucnu pokryjí náklady na likvidaci solárních panelů, má zatím dva vítěze. Největší instalovaný výkon, a tedy i největší část z recyklačního poplatku, mají nyní pod smlouvou kolektivní systémy Asekol Solar a REsolar. V příštích pěti letech by jim provozovatelé solárních elektráren měli dohromady poslat 980 milionů korun.

Největší rybu se zatím nepovedlo chytit nikomu. Společnost ČEZ, která provozuje 125 megawattů výkonu solárních elektráren a na recyklaci bude muset dát stranou 117 milionů korun, zatím zvažuje, jak povinnost danou zákonem o odpadech splní. Právní analýzy, které si ČEZ nechal zpracovat, tvrdí, že na výběr kolektivního systému bude muset vypsat výběrové řízení. Podle zdrojů blízkých společnosti je nicméně ve hře i možnost, že si ČEZ vytvoří vlastní kolektivní systém. Podle zákona musel ČEZ stejně jako ostatní majitelé elektráren podepsat smlouvu s vybraným kolektivním systémem do konce června, jenže to kvůli průtahům na ministerstvu životního prostředí nestihl. Firma chce vše vyřešit do konce července.

Solární dceři Asekolu se upsalo 4750 provozovatelů elektráren s celkovým výkonem 562 megawattů. S REsolarem, který si založilo osm velkých firem a dvě solární asociace a který stále čeká na licenci, podepsalo smlouvu 1635 majitelů s celkovým výkonem 487 megawattů.

Nově zřízený systém PV Recovery, za nímž stojí obchodník se zelenou elektřinou Amper Market, bude mít ve správě peníze nejméně od majitelů sta megawattů výkonu elektráren. Zatím tři tisíce smluv podepsal kolektivní systém Rema PV. Čtyři tisíce předběžných registrací měl systém Retela.

Oba zatím nemají instalovaný výkon elektráren pod smlouvou spočítaný. Je pravděpodobné, že jejich hlavními klienty se stanou především majitelé malých instalací na střechách, kterých je v Česku přes devatenáct tisíc. Na celkovém instalovaném výkonu se však podílejí necelými deseti procenty. Všechny kolektivní systémy slibují, že náklady spojené se správou peněz a následnou likvidací panelů budou co nejnižší. Někteří majitelé elektráren však dcerám zavedených kolektivních systémů nevěří. „Řada provozovatelů podepsala smlouvy pod časovým tlakem a vymínila si možnost přechodu k jinému systému,“ uvedl Jan Palaščák z PV Recovery.

U majitelů velkých elektráren je jedním z důvodů myšlenka, že si do konce roku zřídí vlastní kolektivní systém, v němž si ohlídají, aby náklady na provoz byly co nejnižší. O této možnosti uvažují kromě skupiny ČEZ další minimálně tři velcí provozovatelé. Rezervu na likvidaci panelů začnou tvořit od začátku příštího roku.