„Myslím, že bude několik reaktorů, kde to rozhodnutí bude opravdu těžké. Nakonec to ale bude přísně ekonomické rozhodnutí,“ řekl Cameron. Náklady na modernizaci totiž mohou být tak vysoké, že zastaralým elektrárnám už by se provoz nevyplatil.
Výsledek testů by neměl mít dopad na české jaderné elektrárny. Nejstarší tuzemská jaderná elektrárna Dukovany totiž zahájila provoz až v roce 1985, tedy před 26 lety, a jaderná elektrárna Temelín až na konci roku 2000.
Evropské úřady zátěžové zkoušky jaderných elektráren nařídily po krizi v Japonsku, kde z tamní elektrárny Fukušima po březnovém zemětřesení unikl značný objem radioaktivity. Testuje se například i to, jak by elektrárnu poškodila havárie letadla, s čímž zátěžové zkoušky ve Spojených státech nepočítaly.
„Náročnost těch zkoušek je mnohem vyšší právě proto, že jsme přidali faktor havárie letadla,“ upozornil Cameron. I když předběžné výsledky mají být zveřejněny ve čtvrtek, Slovensko už dnes oznámilo, že jeho dvě jaderné elektrárny jsou bezpečné a spolehlivé.
Evropa je ohledně budoucnosti jaderné energie nejednotná
Po havárii v Japonsku se v některých zemích zvedla vlna odporu vůči jaderné energetice, v Evropě to je znát hlavně na postoji Německa. To má v úmyslu jaderné elektrárny postupně úplně vyřadit z provozu.
Jinak se k jaderné energetice staví Velká Británie, která elektrárny nejenže neruší, ale počítá s výstavbou nových. Do roku 2025 hodlá uvést do provozu celkem šest nových reaktorů. EDF Energy, což je britská součást francouzského koncernu Electricité de France, chce čtyři reaktory postavit v Británii.
Česko se jaderné energie také nemíní vzdát. Podle návrhu Státní energetické koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu má dokonce v budoucnu podíl jaderné energie masivně vzrůst. Z atomu by se v tuzemsku vyrábělo za padesát let více než 80 procent elektrické energie. Návrh počítá s deseti novými jadernými bloky.
Vyšší bezpečnostní nároky stavby nových elektráren prodraží
Jak ale upozornil šéf NEA, havárie ve Fukušimy zvýšila nároky na bezpečnostní opatření, konkrétně třeba na záložní zdroje energie. Dodatečné náklady při budování nových jaderných elektráren tak podle Camerona mohou činit 5 až 10 procent.
„Soukromí investoři budou víc zvažovat tyto faktory a možná se do nových projektů tolik nepohrnou,“ uvedl Cameron.