Zátěžové testy přinutí Temelín nakupovat

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Marek Podhora

České jaderné elektrárny jsou sice bezpečné, ale i tak je lze ještě vylepšit, zjistily zátěžové testy, které provedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) v reakci na jadernou havárii v japonské Fukušimě. Instalace nových zařízení můžou české elektrárny vyjít až na stovky milionů. Kritiky z řad ekologů výsledky testů neuspokojily.

„Jedno z hlavních zařízení, které budeme muset instalovat, je nový, nezávislý dieselový generátor. Druhým je mobilní vodní čerpadlo. To jsou dva hlavní technické zákroky, které chceme udělat,“ řekl pro E15 ředitel jaderné elektrárny Temelín Miloš Štěpanovský. „Na výrobu energie máme deset zdrojů, přesto jsme se na základě Fukušimy rozhodli koupit jedenáctý nezávislý zdroj,“ uvedl.

Celkově se investice vyvolané výsledky zátěžových testů můžou vyšplhat až na 200 milionů korun, odhadl Štěpanovský. Náklady na tyto investice JE Temelín pokryje ze svého fondu na opravy, ve kterém je na rok vyhrazena zhruba miliarda. Kdy k investici dojde, zatím nebylo rozhodnuto.

Zátěžové testy konstatují, že české jaderné elektrárny jsou velmi odolné vůči živelným katastrofám, ale i tak mají své rezervy. Teoreticky mohou nastat problémy při extrémním mrazu a větru.

Miloš Štěpanovský, ředitel JE TemelínMiloš Štěpanovský, ředitel JE Temelín | Petr Horky

V Dukovanech se teplo vznikající při jaderné reakci odvádí pomocí chladících věží. Ty nemůžou fungovat právě za extrémního větru. Pomohlo by, kdyby v Dukovanech vybudovali takzvaný chladící bazén, který například v Temelíně mají. „Mně by se líbilo, kdyby v Dukovanech kromě chladicích věží byly i bazény s rozstřikem. To by problém chlazení za větru vyřešilo,“ uvedla pro E15 předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Cenu investice do stavby takového zařízení ale Drábová ani Štěpanovský odhadnout nechtěli.

Greenpeace: Drábová je ve střetu zájmů

Kritici českých výsledků považují testy za nedostatečné. „Zprávy sledují pouze takzvané ideální scénáře nehody. Tedy když vypadne pouze jedna část a ostatní zůstanou v provozu,“ říká Dalibor Stráský, zmocněnec vlády Horního Rakouska pro jaderné otázky. „U nouzového napájení sledují zdroj, ale nikoli třeba rozvod,“ řekl Stráský na konferenci o zátěžových testech v Českých Budějovicích.

Jan Haverkamp, GreenpeaceJan Haverkamp, Greenpeace | Petr Horky

Janu Haverkampovi z Greenpeace zase u českých zátěžových testů vadil příliš úzký vztah mezi provozovatelem jaderných zařízení, tedy společností ČEZ, a regulátorem, tedy SÚJB. „To je klíčový vztah,“ řekl Haverkamp. Ekologovi také vadí, že Dana Drábová od února vede současně SÚJB a Poradní skupinu pro Státní energetickou koncepci. Podle Haverkampa je to jasný střet zájmů. „Střet zájmů by to nebyl, kdybyste v té koncepci doporučili už žádné jaderné elektrárny nestavět, ale tomu nevěřím,“ řekl Haverkamp. Drábová v tom střet zájmů nevidí.