Z dat OTE vyplývá, že vyšší výplatu podpory způsobila její zákonná valorizace a meziroční růst výroby ve všech typech obnovitelných zdrojů kromě fotovoltaických elektráren. Nejvíce se zvedla výroba v malých vodních elektrárnách, a to o 36 procent. Důvodem je sucho v loňském prvním čtvrtletí. Stejný problém však vodní elektrárny trápí letos v létě. Za první pololetí provozovatelé vodních elektráren inkasovali 1,3 miliardy korun.
Výroba z větru a z bioplynu se meziročně zvedla o pětinu. Zatímco majitelé bioplynových elektráren za prvních šest měsíců získali 3,9 miliardy korun, větrné elektrárny si přišly na 629 milionů korun.
V prvním pololetí rostla o desítky procent výroba elektřiny z větru, bioplynu a vody
Nejdražší solární elektrárny vyrobily o necelá tři procenta elektřiny méně, avšak vyplacená podpora meziročně stagnovala na 13,9 miliardy korun. Sluneční elektřině ovšem přeje letošní léto. Vyšší počet slunných dnů vykompenzuje vliv vysokých teplot, které snižují účinnost solárních panelů. Podle údajů ČEPS v letošním horkém červenci produkce solárních elektráren meziročně vzrostla o tři procenta. Předpověď počasí je příznivá i na srpen.
Díky rostoucí spotřebě elektřiny se zvyšuje také výběr poplatku na úhradu podpory, který se platí v cenách elektřiny. Za letošní první pololetí už odběratelé odvedli zhruba patnáct miliard korun, tedy o více než půl miliardy oproti loňskému roku. Stát letos přidá na krytí podpory 15,7 miliardy korun. Za letošní rok by tak mohl být poprvé za poslední tři roky účet za zelenou energii vyrovnaný. V předchozích dvou letech odvody převýšily podporu dohromady o necelé čtyři miliardy korun.
„Rozdíly mezi příjmy a výdaji na financování podpory jsou korigovány v rámci regulace snížením nebo zvýšením celkových příjmů ve druhém roce následujícím po skončení příslušného kalendářního roku,“ vysvětluje způsob řešení předchozích přebytků Igor Chemišinec, člen představenstva OTE.
