Želivka řeší, jak se obejde bez stamilionové dotace na modernizaci

Vodní nádrž Želivka

Vodní nádrž Želivka Zdroj: ctk

Představenstvo akciové společnosti Úpravna vody Želivka zadalo studii, která by měla odpovědět na otázku, jak vyřešit výstavbu technologie předčištění a rekonstrukce filtrace vody pro vodní nádrž Želivka bez stamilionové evropské dotace. Podklady pro další postup firmy by měly být hotové do poloviny letošního roku.

Žádost o dotaci vedení Úpravny vody zrušilo loni v prosinci. Rozhodnutí tehdy předsedkyně představenstva Želivky Jana Černá zdůvodnila obavou o to, aby se společnost nedostala do červených čísel v důsledku projektu, o kterém nemá představenstvo, dozorčí rada ani akcionáři stoprocentní informace.

Nová studie má podle Jany Černé posoudit možné varianty postupné realizace investičních opatření a rozložit potřebu finančních prostředků do etap a delšího časového období. „Takové řešení velice pravděpodobně existuje a studie by měla poskytnout kvalifikované podklady,“ sdělila serveru E15.cz.

Jedním z důvodů je podle Černé také obava, že v dalším plánovacím období od roku 2014 u podobných investičních akcí nebudou k dispozici dotace z prostředků Evropské unie, a bude je možné pokrýt jen z vlastních zdrojů případně doplněných úvěrovým zajištěním.

Rozhodnutím o dotaci nepožádat byl nemile překvapen pražský radní Radek Lohynský. Vedení firmy poslal v prosinci kvůli tomu i dopis, kde je od odstoupení odrazuje.

„Analýza prokázala, že časový prostor pro realizaci této akce v rámci 34. výzvy Operačního programu Životního prostředí téměř vylučuje realizovat celou investici tak, aby bylo možné uplatnit nárok na dotaci a získat ji,“ uvedla Černá. Přitom investice bez dotační podpory v navrženém a uvažovaném rozsahu přesahovala podle Černé svými nároky na investiční zdroje přijatelné finanční zatížení investora.

Vodní dílo Želivka-Švihov vzniklo ve druhé polovině šedesátých let. Od 1. února 1973 zásobuje pitnou vodou hlavní město Praha a velkou část Čech. Akcionáři Úpravny vody Želivka jsou Praha a 63 obcí, z nichž největší jsou Beroun, Kladno, Havlíčkův Brod nebo Pelhřimov.

: