„Nejsme v situaci, abychom si mohli dovolit snížit cíl pro emise CO2 pouze o 40 procent. Naše představa se pohybuje na úrovni 55 procent, ale někteří vědci v Evropě tvrdí, že jediný férový podíl EU na snižování emisí ve světě by byla redukce o 80 procent do roku 2030,“ říká například Barbora Urbanová, experta na klima a koordinátorka Klimatické koalice.
Jen díky přísnějším cílům může prý Evropa více přispět k dosažení celosvětového závazku udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia. Poslední výzkumy nicméně ukazují, že snahu o celosvětové omezování emisí bude možná třeba ještě zintenzivnit. Modely klimatologů, které předpovídaly, že Země je na zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře méně citlivá, se podle Stevena Sherwooda z Univerzity Nového jižního Walesu v Austrálii mýlí. Zdvojnásobení množství CO2 v atmosféře tak podle jeho výpočtů povede spíše k většímu oteplení, a to nad tři stupně Celsia.
Realita je jiná, než na modelech
Modely, které počítaly s menším oteplením při zdvojnásobení množství oxidu uhličitého, podle Sherwooda špatně odhadly tvorbu mraků v nízkým vrstvách atmosféry. Jejich zastánci počítali s tím, že se mraků bude tvořit více a ty pak budou odrážet sluneční záření. Výsledkem by bylo i pomalejší oteplování.
Sherwood se svým týmem porovnal modely se skutečnými daty z měření atmosféry. Zjistil, že realita modelům neodpovídá. Kvůli zvyšování množství CO2 budou podle něj nižší vrstvy atmosféry sušší, a mraků se proto bude tvořit méně. Vyšší koncentrace oxidu uhličitého proto bude znamenat i větší oteplení, a to na horní hranici intervalu 1,5 až 4,5 stupně, o němž se mezi klimatology diskutuje.
