Zemím Visegrádu vadí plánované rozšíření plynovodu Nord Stream
Na ostravské konferenci Mezinárodní energetický klub (IEC) pořádané DDeM Mládek dodal, že pro Česko je z pohledu energetické bezpečnosti důležité, aby si zachovalo přístup k dodávkám plynu jak z Východu přes Ukrajinu, tak ze Západu přes systém plynovodů Nord Stream-Opal.
Jenže Gazprom už dříve oznámil, že po roce 2019 hodlá dopravu plynu přes Ukrajinu ukončit. Ve stejném roce by podle letní dohody měly začít do Evropy dodávat až 55 miliard metrů krychlových plynu nové trubky Nord Streamu.
„Nemůžeme nikoho nutit, aby dodával plyn přes Ukrajinu, ale musíme všem opakovat, že je třeba tuto cestu zachovat,“ tvrdí Mládek. Výstavbu nové větve Nord Streamu označuje za podraz slovenský státní tajemník ministra hospodářství pro energetiku Miroslav Obert.
„Všechny země, které se na Nord Streamu podílejí, a EU na nás tlačily, abychom pomohli Ukrajině. Riskovali jsme vztahy s Gazpromem, čelili jsme kvůli tomu poklesu dodávek. Museli jsme nakupovat plyn na spotových trzích. Tento projekt otřásá důvěrou členských zemí v deklarovanou solidaritu v EU,“ tvrdí Obert.
Rozšíření Nord Streamu už dříve kritizovalo Polsko, které nové potrubí obchází. Středoevropské státy se však nechystají oficiálně vyzvat Evropskou komisi, aby projekt nového severního plynovodu prověřila. Místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič v září prohlásil, že ukončení dodávek přes Ukrajinu a stavba nového plynovodu na dně Baltského moře by výrazně změnily rovnováhu zásobování plynem ve střední a východní Evropě.
„Doufám, že firmy, které se na plynovodu podílejí, si jsou vědomy své odpovědnosti za bezpečnost dodávek pro celou Evropu,“ uvedl Šefčovič.
