Zemkovy soláry: Ztrátový byznys, který pomohl zachránit pracovní místa

Zemkovy solární elektrárny

Zemkovy solární elektrárny Zdroj: E15

Původně mělo jít o bezpečnou investici. Jenže ze stavby šesti solárních elektráren za 3,8 miliardy korun se pro ocelářského podnikatele Zdeňka Zemka a jeho Z-Group stala noční můra. Dva projekty vyšetřuje policie. Žádný kvůli zásahům státu nevydělává.

Zdeněk Zemek si mediální nálepku solárního barona, který si chtěl nahrabat na vysokých výkupních cenách elektřiny z fotovoltaiky, odpáře jen těžko. Taková je prostě doba. Politici, kteří jsou za solární boom ženoucí vzhůru ceny elektřiny zodpovědní v prvé řadě, našli v podnikatelích snadný cíl. Dvě ze Zemkových elektráren navíc vyšetřuje policie kvůli podezření, že si licenci k provozu zajistily podvodem poslední den roku 2010, aby měly nárok na vyšší výkupní ceny proudu. Elektrárnám, jež získaly licenci o den později, spadly ceny o více než polovinu.

Zemkovi nejspíš nepomůže, že není pouhý solární spekulant. Je majitelem prosperující skupiny Z-Group, do níž patří kromě solárních elektráren ocelárny, dopravní firmy či lázeňské komplexy. Do solárního byznysu se pustil v roce 2008, kdy jeho hutní firmy naplno zasáhla recese. V budování solárních elektráren tehdy viděl příležitost, jak dát práci části zaměstnanců, které by jinak musel propustit. Elektrárny vybudoval v areálech svých závodů a na skládkách. Na rozdíl od těch, kteří pro své projekty zabírali zemědělskou půdu.

V červených číslech

Od skutečných solárních spekulantů Zemka odlišuje ještě něco. Vlastnictví všech jeho projektů je dohledatelné v obchodním rejstříku. U všech jsou výroční zprávy, z nichž se dá snadno vyčíst, že do šesti projektů investoval 3,8 miliardy korun. Většinu peněz si jednotlivé firmy půjčily. Z dat Energetického regulačního úřadu vyplývá, že v roce 2011 dohromady utržily 458 milionů korun. To je zhruba šest procent tržeb celého Zemkova impéria.

„Naše solární projekty jsou nyní všechny ve ztrátě. A kvůli špatnému nastavení celého systému a dodatečným zásahům ze strany státu vůbec nevíme, jestli někdy nějaké zisky budou. Kvůli solární dani se nám investice nevrátí ani za původně garantovaných 15 let,“ říká Zemek. V roce 2011 byly podle výročních zpráv jeho solární firmy v celkové ztrátě 229 milionů korun.

Rozhodnutí jít do solárního byznysu Zemek nelituje, protože touto cestou dokázal částečně vyřešit propad odbytu v ocelářských firmách. „Neměli jsme práci pro naše lidi v ocelárnách a železárnách. Výrobou pozinkovaných nosných konstrukcí solárních panelů a výstavbou elektráren jsme vytížili naše kapacity a řešili zaměstnanost,“ vzpomíná Zemek. Nečekané kroky ze strany státu a změny nastavených podmínek ale podle něj vedly k tomu, že se segment solárních elektráren zbytečně likviduje.

Navzdory těmto zkušenostem se teď pustil do dalšího solárního dobrodružství. Buduje elektrárny v Bulharsku, kde se však nyní začaly projevovat důsledky podobně nezvládnutého boomu solárních a dalších obnovitelných zdrojů jako v Česku. Elektrárenská společnost ČEZ například musela své solární parky odpojit od sítě.

Zdeněk Sun a Saša Sun v hledáčku vyšetřovatelů

Do širšího povědomí se Zemkovo solární království dostalo v souvislosti s vyšetřováním firem Zdeněk Sun a Saša Sun. Ty vybudovaly elektrárny v areálu Válcoven trub a železa Chomutov, které patří do Z-Group. Licenci k výrobě získaly až na silvestra roku 2010. Aby vše stihly ještě v tomto termínu, měly podle žaloby podané v následujícím roce bývalým vedením Energetického regulačního úřadu (ERÚ) falšovat některé dokumenty nutné pro udělení licence. Mezi vyšetřovanými je i Zemkův syn Zdeněk.

Zdeněk Sun a Saša Sun v té době do stavby investovaly dohromady více než 1,3 miliardy korun. Skoro miliardu z této sumy si půjčily od Commerzbank. Menší část půjčky firmy splatily už na konci loňského roku, 780 milionů korun musí vrátit do konce roku 2024. Pokud by půjčky nezaplatily, propadly by obě společnosti bance.

ERÚ chtěl kvůli pochybnostem oběma elektrárnám licenci odebrat, nicméně na začátku letošního roku přezkum udělení licence zastavil. To už byla na úřadě nynější předsedkyně Alena Vitásková, která se pasovala do role bojovnice s nadměrnými zisky solárních a dalších zelených podnikatelů. Policie nyní zkoumá, jak se na konečném rozhodnutí podílela a zda sama nenapomáhala trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby. Kdyby licence firmám zůstala, mohly by v příštích dvaceti letech inkasovat díky vysokým výkupním cenám přes tři miliardy korun.

Zemek se brání

Zemek tvrdí, že na konci roku 2010 o žádnou manipulaci nešlo. O udělení licence požádaly jeho firmy ERÚ 16. listopadu. K 30. listopadu proinvestovaly 99 procent hodnoty elektráren. „Věděli jsme, že chyběly už jen drobnosti a že elektrárny stihneme dostavět. Přestože jsme je dokončovali v silných mrazech,“ říká Zemek.

Udělení licence oběma elektrárnám předcházela kontrola pracovníků regulačního úřadu přímo na místě na silvestra, což byl pracovní den. Tříčlenná komise rozhodla, že oba projekty splnily podmínky pro udělení licence. „Tomuto šetření byli přítomni i zástupci financující zahraniční banky, právníci z mezinárodní advokátní kanceláře, kteří pro tuto banku na projekty dozírali, a odborní znalci z oboru energetika a fotovoltaika. Celkem asi 25 lidí,“ argumentuje Zemek. Tři pracovníky ERÚ ovšem stíhá policie. S nimi i dalších šest lidí.

Solární podpora očima podnikatele

Majitel hutního a dopravního holdingu Z-Group Zdeněk Zemek se do solárního byznysu pustil, protože ho vnímal jako bezpečnou investici. Teď už si to nemyslí. „Hovoří se o velkorysé podpoře solárního byznysu, ale jde o uměle nafouknutý zástupný problém, který má odvádět pozornost od vysokých cen elektřiny,“ tvrdí Zemek. Celý problém rostoucích nákladů na obnovitelné zdroje se podle něj dal řešit jednoduše už na začátku tím, že by stát prodával emisní povolenky, místo aby je dal firmám zadarmo. „Jediným, kdo na výrobě solární energie vydělává, je stát,“ tvrdí Zemek. Na dani z přidané hodnoty vybere ze solárního byznysu zhruba deset miliard korun ročně. Polovina pochází z výkupních cen vyrobené elektřiny a polovina z příspěvku na obnovitelné zdroje, který připadá na solární energii a musí ho platit všichni spotřebitelé v rámci regulované složky ceny elektřiny. Tento příspěvek se přitom počítá z veškeré odebrané elektřiny, nikoli jen z té zelené. Další příjem má stát ze solární daně. Ta vynese zhruba šest miliard korun ročně. Celkem tak stát díky solárním elektrárnám vybere 16 miliard korun. Z každé vyrobené megawatthodiny inkasuje zhruba 7500 korun. Zemkovým elektrárnám zůstane zhruba 9500 korun. Státní rozpočet stojí doplácení části příspěvku na veškeré obnovitelné zdroje 11,7 miliardy, na výkup proudu ze solárů jde přibližně 7,4 miliardy. V čistém vyjádření je tak stát ve skoro v devítimiliardovém plusu. Z-Group není jen solární impérium Do skupiny Z-Group miliardáře Zdeňka Zemka patří železárny a hutní firmy Železárny Veselí, Válcovny trub a železa Chomutov či Železárny Hrádek. Skupina vlastní také dopravní firmy ČSAD autobusy Plzeň, Autobusy Karlovy vary, ČSAD Vsetín a ČSAD Invest. Podíly má v lázeňských komplexech v Luhačovicích, Mariánských Lázních, Ostrožské Nové Vsi a Velkých Losinách. Zemek v roce 2007 koupil fotbalový klub 1. FC Slovácko. Spolu se Z-Group je zřizovatelem Nadace Moravské Slovácko. Vybudoval sbírku více než tří set obrazů slováckých malířů 19. a 20. století, mezi něž patří i známý Joža Uprka.

Rozžhaven do běla

VÝVOJ POLDI KLADNO PO ROCE 1989

Privatizace železáren skončila vraždou