Budou se zase „drobit“ stavební zakázky? Senát vrátil limit na šest milionů

Stavebnictví

Stavebnictví Zdroj: E15

Vášnivé reakce vzbudilo dnešní rozhodnutí Senátu, který schválil zvýšení limitu pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací na šest milionů korun. Podle některých kritiků to povede k obnovení dřívější praxe, kdy se veřejné zakázky účelově rozdělovaly na menší části.

V současnosti musí být zadávány stavební zakázky v režimu zákona, pokud je jejich předpokládaná hodnota vyšší než tři miliony korun, podle současného zákona o zadávání veřejných zakázek by ale od ledna muselo postupovat už u zakázek nad milion korun. Senát tak dnešním schválením zákonného opatření vrátil hranici na úroveň, která platila do loňského dubna.

Úpravu prosadil senátor ODS Pavel Eybert, podpořil ji ale i premiér Jiří Rusnok. „Bez schválení tohoto zákonného opatření by situace ve vypisování veřejných zakázek, která již tak je tristní, byla katastrofální,“ uvedl předseda vlády. Zákonné opatření nyní dostane k podpisu prezident a jeho platnost bude muset potvrdit nová Sněmovna.

Pokud by opatření nebylo schváleno, snížením hranice pro podlimitní zakázky u stavebních prací by podle premiéra vzrostla administrativa a prodloužil by se proces ve stavebnictví. To by podle něj poškodilo zadavatele i dodavatele. Bez přijetí zákonného opatření by se také počet zadávacích řízení zvýšil zhruba o 11 500 ročně a zpomalilo by se čerpání peněz z fondů EU. Návrh rovněž zvýšil limit pro zakázky na služby z jednoho na dva miliony korun.

Transparency: Je to populistický nesmysl

Okamžitě se ale ozvaly i kritické hlasy. Podle ředitele Transparency International Davida Ondráčky jde o nesmyslný postup. „Limity se snižovaly proto, aby se více soutěžilo. Třímilionový limit u stavebních zakázek je rozumný, vyšší šestimilionový už je kontraproduktivní a jde proti smyslu veřejných soutěží,“ reagoval na zvýšení limitů Ondráčka. Dodal, že je to jen populistický krok.

Překvapení neskrýval ani Tomáš Langr, předseda představenstva společnosti Odidea, která se veřejnými zakázkami zabývá. „Vše se vrací do původní podoby. Zadavatelé dostanou větší volnost a tím pádem mohou opět účelově rozdělovat veřejné zakázky na menší části,“ poznamenal Langr, podle kterého udělal Senát velký krok zpět. „Transparentnost veřejných zakázek se opět sníží,“ doplnil Langr.

Předseda senátního hospodářského výboru Jan Hajda (ČSSD) ČTK v reakci na tyto výtky řekl, že předchozí snížení limitů nic nepřineslo a pouze ztížilo život starostům i zastupitelstvům. Zvýšení korupce kvůli vyšším limitům se neobává. Spíš to prospěje tomu, aby nezůstalo nevyužitých podle odhadů až sto miliard korun, jako je tomu letos kvůli sníženým limitům, uvedl. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že na zvýšení limitů byla velká shoda a že ho podpořil i Rusnok. Senátor Eybert už při předkládání svého návrhu argumentoval tím, že šestimilionový a dvoumilionový limit fungovaly v komunální sféře dobře, nezvyšovaly náklady na výběrová řízení a umožňovaly jejich rychlý průběh.

Na úředníky nejsou peníze, architekti a oponenti jsou zbyteční

Předloha má zároveň usnadnit zadavateli postup při opakovaném výběrovém řízení. Změna se týká postupu zadavatele po povinném zrušení výběrového řízení, v němž by měl k dispozici pouze jednu nabídku. Zadavatel si ale podle autora úpravy, někdejšího ministra pro místní rozvoj Radko Martínka (ČSSD), bude moci proti vládou navrhovanému znění znovu určit zadávací podmínky. Bude ale muset vyznačit, v čem se od původních podmínek liší. U opakovaných zakázek má být opatřením také zrušena povinnost uveřejňovat předběžné oznámení, které nyní každou soutěž prodlužuje o měsíc.

Zákonné opatření také ruší institut osoby se zvláštní způsobilostí, tedy zaměstnance, který absolvoval zvláštní školení na ministerstvu pro místní rozvoj. Těchto státních úředníků měly být podle vlády tisíce, není ale žádný, neboť ministerstvo na jejich proškolení nedostalo peníze.

V zákoně bude podle Senátu také zrušena také povinná účast architektů v hodnotících komisích u nadlimitních zakázek na stavební práce. Opatření také odkládá vznik oponentů a hodnotitelů u nadlimitních veřejných zakázek, neboť předpokládaný seznam hodnotitelů neexistuje, což by znemožnilo zadávání nadlimitních zakázek.

Jak se měnil zákon o veřejných zakázkách
Zatím poslední novela zákona o veřejných zakázkách platná od dubna 2012 snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun bez DPH na polovinu. Pro stavební práce novela limit snížila z šesti milionů bez DPH na tři miliony. Od 1. ledna 2014 měla pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - milion korun bez DPH. To nyní Senát zrušil. Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů. Důvodem přijetí novely bylo zvýšení transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.