Pokud bychom ale porovnávali jednotlivé země podle toho, kolik lidí celkově se v nich kvůli bydlení zadlužilo hypotékou, zvítězí Finové. Je to samozřejmě dáno historickými souvislostmi. Kvůli dlouho neexistujícímu volnému trhu s byty postkomunistické země dosud ještě nedosáhly poměru, který je běžný v západní a severní Evropě.
V oblasti severní, střední a východní Evropy (data se zkoumala konkrétně ve Finsku, v Pobaltí, Rusku, Česku a na Slovensku) si nové bydlení nejsnáze opatří Finové. Průměrná cena bytu tam dosahuje 3,1 tisíce eur, tedy 77 tisíc korun za jeden metr čtvereční. Na první pohled je to vysoká částka, ale situace je jiná, když přihlédneme k průměrným příjmům. V roce 2008 dosáhly ve Finsku 3049 eur, oproti například 925 eurům v Česku.
Nejméně dostupné je naopak nové bydlení pro Rusy, a to i přesto, že za metr čtvereční zaplatí v průměru o 40 tisíc korun méně než Finové. V Rusku je navíc rozšířený trend stěhování za prací a střídání bydlení, takže 37 procent obyvatel si byty pronajímá.
Zajímavá data týkající se realitního trhu ve zmíněné oblasti získala finská developerská společnost YIT, která jen loni zahájila ve zmíněných zemích výstavbu osmi tisíc nových bytů. Kromě ekonomických a statistických čísel zkoumala i to, jak lidé v jednotlivých zemích bydlí. A tak dospěla k závěru, že hypotéky jsou oblíbené všude, zatímco rozdíly ve stylu vybavení bytů jsou obrovské. Jen balkon či lodžii a dostatek úložných prostor chtějí všichni.
K zajímavým poznatkům firma dospěla, když zjišťovala, do jaké míry jednotlivé trhy postihla finanční krize. Zatímco v Rusku je nová výstavba téměř konstantní, třeba v Estonsku se propadla ze 7100 nových bytů v roce 2007 na pouhých 1800 v loňském roce.
Krize měla vliv i na pokles ceny bytů v jednotlivých zemích. Boom, který v Česku i na Slovensku vyvrcholil v roce 2007, vystřídaly tři roky setrvalého poklesu. Ten byl nejstrmější v pobaltských zemích, naopak takřka nezasáhl Finsko, kde ceny stále stoupají.
„Postkomunistické země na tom nejsou v Evropě zdaleka nejhůře, a to ať už jde o aktuální situaci, nebo potenciál do budoucna. Platí samozřejmě, že poptávka po novém bydlení se kvůli problémům v eurozóně utlumila, ale pořád je silná část populace nespokojena se svým současným bydlením. Skýtá to možnosti jak v oblasti rekonstrukcí, tak nových projektů,“ říká Pavel Smolka, analytik realitně poradenské společnosti Jones Lang LaSalle. „Nejlepší ve srovnání s okolím se nyní jeví situace v Polsku a částečně i v České republice, naopak nižší aktivita developerů je v Maďarsku a Rumunsku,“ dodává Smolka.
Celý text naleznete v aktuálním vydání týdeníku Euro
