Cemex dal za Holcim miliardy. Získal betonárny, štěrkovny i kamenolom
Přes velikost obchodu si Cemex nemusel na akvizici půjčovat peníze na trhu. „K akvizicím využíváme zdroje naší matky,“ uvedl Dajko. Cemex vstoupil na český trh v roce 2005. Koupě byznysu Holcimu představuje dosud pro Mexičany největší skok na zdejším trhu. „Dál se budeme rozhlížet po možných akvizicích. Nemyslím si však, že v nejbližší budoucnosti bude na trhu znovu podobná příležitost,“ dodal šéf Cemexu.
Políčeno má Cemex zvláště na expanzi v dílčích segmentech stavebních hmot. „Naším strategickým cílem je dál posilovat hlavně v produkci kameniva,“ sdělil Dajko. Z hlediska územní expanze plánuje společnost další posilování na Slovensku. Kromě lepšího pokrytí České republiky získal Cemex akvizicí také svou první plnohodnotnou tuzemskou cementárnu, a to ve východočeských Prachovicích.
Dvojka na trhu
Vedle toho firma od švýcarského Holcimu převzala po celém Česku šestnáct betonáren, čtyři štěrkovny a jeden kamenolom. Cemex se akvizicí stane v České republice druhým největším výrobcem betonu a třetím největším producentem cementu.
Celkově Cemex díky akvizici vyroste na společnost s tržbami kolem čtyř miliard korun, tedy přibližně dvojnásobek dosavadní úrovně. Provozní zisk tuzemského Cemexu by se měl po akvizici dostat nad půl miliardy korun.
Cemex na konci loňského roku zaměstnával zhruba pět stovek kmenových zaměstnanců, po akvizici Holcimu bude mít kolem 940 vlastních lidí. Transakce v České republice byla jedním ze tří evropských obchodů, které Cemex s Holcimem uzavřel. Od švýcarské společnosti koupil Cemex aktiva ještě ve Španělsku. Švýcaři si naopak koupili provozy Cemexu v Německu a Nizozemsku.
Dajko: Akvizicí Holcimu získáme větší záběr a nové zákazníky
Mexický Cemex převzetím aktivit konkurenta Holcim podle Petera Dajka, ředitele firmy pro ČR, vsadil na expanzi v srdci Evropy. A to přesto, že situace v českém stavebnictví stále není růžová.
E15: Co vypovídá právě dokončený obchod o trhu?
Transakce je výrazem snahy nejen stavebnictví, ale i těžkého průmyslu konsolidovat v Evropě výrobní kapacity. Na kontinentu je totiž výrobních kapacit obrovský nadbytek, a to od papíru přes ocel až po stavební materiály.
E15: Jestliže ale existuje přebytek kapacit, jaký dává vaše expanze smysl?
Nebudujeme novou kapacitu. Koupili jsme společnost Holcim i s jejím trhem. Aktiva převzaté od Holcimu nám velmi dobře zapadají do pokrytí České republiky. Získáme tím výrazně lepší geografický záběr, což má význam z hlediska logistiky a využití úspor z rozsahu. Navíc jsme dosud v Česku neměli plnohodnotnou cementárnu. Získali jsme také portfolio zákazníků, které jsme dosud neměli.
E15: Je na trhu prostor pro organický růst?
Není. Od roku 2008 se jen výroba cementu propadla o čtyřicet procent. Nám se sice v posledních sedmi letech dařilo krok za krokem růst, realizovaná akvizice ale znamená výrazný skok vpřed.
E15: Necháte si všechna získaná aktiva?
Budeme samozřejmě hledat synergie. Nepočítáme ale s tím, že bychom kapacity nějak výrazně snižovali. Vše ale samozřejmě záleží na kondici trhu. Počítáme však s tím, že letošní poptávka by se měla držet přibližně na stejné úrovni jako loni.
E15: Ještě stále je ve stavebnictví cítit duch krize?
Platební disciplína v českém stavebnictví je jedna z nejhorších v Evropě. Na trhu navíc dál přetrvává velmi agresivní konkurence, ačkoli v dílčích segmentech typu železniční výstavby již naopak kapacita chybí. Například v pozemním stavitelství ale stále často najdete zakázky, jejichž cena je hluboce podstřelená.
E15: Ceny stavebních prací už ale přece mírně rostou?
Ve srovnání s dobou, kdy byl trh a ceny stavebních prací na vrcholu, ceny klesly o čtyřicet až padesát procent. A doufám, že si nikdo nemyslí, že stavební firmy měly padesátiprocentní marže. Dnes, když mají dobrou zakázku, dělají s marží kolem dvou až tří procent.
E15: Změnilo se pro stavaře něco na dostupnosti financování?
Cemex naštěstí může využívat zdroje své matky. Obecně jsou ale banky vůči stavebnictví stále extrémně opatrné. Nás se to dotýká hlavně v oblasti financování zákazníků. Výrobci stavebních materiálů se totiž často dostávají do pozice nebankovních financujících institucí.
E15: Navzdory této situaci jsme ale krachy velkých firem příliš neviděli.
Stavební boom kolem roku 2008 vygeneroval obrovské množství společností. S nadsázkou jde říct, že každý, kdo měl dvě ruce, vytvořil stavební firmu. Když ale došlo k pádu trhu, nastal obrovský počet insolvencí, konkurzů a krachů středně velkých podniků. Velké firmy mají financování od svých matek a banky se od nich zcela neodvrátily. Navíc když máte v tržbách výtlak v řádu miliard, přežijete jednoduše déle.
