Nový kanál je součástí největšího zavodňovacího systému na světě a jedním z ramen Severojižního zavodňovacího projektu (v angličtině South-north water transfer project). Náklady na stavbu byly odhadovány na zhruba 67 miliard dolarů. Do roku 2014 se utratilo 79 miliard. Web beijingrelocation.com odhaduje finální cenu na 81 miliard.
Stavba má vyřešit dlouhá léta trvající nerovnováhu v množství vody mezi severem a jihem. Sever Číny má totiž k dispozici jen pětinu sladké vody v zemi, ale přitom zde jsou dvě třetiny čínské orné půdy. Problémy s vodou navíc prohlubuje rychlý rozvoj měst a znečišťování podzemních vod.
Nedostatek vody Světová banka definuje jako stav, když na jednoho obyvatele připadá méně než tisíc kubických metrů čisté vody na rok. Hluboko pod tímto minimem je přitom 11 z 31 provincií Číny. Na každého obyvatele Pekingu vychází pouze 145 kubických metrů vody na rok. Čínská vláda navíc už před pěti lety konstatovala, že téměř polovina vody v sedmi největších čínských řekách není pitná.
Nápad přesunout vodu z jihu na sever není nový. O podobných plánech se už začátkem padesátých let 20. století zmiňoval čínský vůdce Mao Ce-tung. Rychlý ekonomický růst v dalších dekádách umožnil Číně připravit projekt a v roce 2002 unikátní vodní dílo začít stavět.
Realizaci do jisté míry usnadnil fakt, že podobně velký kanál už vznikl před 1400 lety, který spojoval řeku Jang-c’-ťiang a tisíc kilometrů vzdálené přístavní město Tchien-ťin. Čína stávající stavbu vzala, prohloubila a rozšířila.
Výsledné dílo se otevře už koncem letošního října. Měl by dopravovat 13 miliard kubických metrů vody z přehrady v centrální provincii Chu-pej až do hlavního města Pekingu. Od 1200 kilometrů dlouhého kanálu si Čína slibuje zlepšení průmyslu a zemědělství v cílové oblasti.
Poptávka po vodě neustále roste
Populační růst a industrializace však neustále zvyšují poptávku po čisté vodě, jak upozorňuje The Economist. Projekt kanálu by v konečném důsledku mohl situaci na suchém severu ještě více zhoršit.
Megalomanské zásobování vodou rozvrátilo nemalou část Číny. Na 330 tisíc obyvatel bylo nutné přestěhovat, uvedly čínské úřady. Voda by také mohla sířit nemoci, které jsou běžné na jihu, ale sever je vůbec nezná - například schistosomózu, těžké parazitní onemocnění. Méně vody v řece Jang-c’-ťiang by navíc mohlo ohrozit zásoby vody na pobřeží a způsobit sucha i na jihu.
