Ta nyní vypouští do Vltavy téměř dvojnásobek dusíku, než povoluje norma. Alternativa totální modernizace a zkapacitnění staré čistírny by vyšla dráž (téměř 20 miliard korun) podobně jako možnost postavit úplně novou čistírnu dimenzovanou tak, aby ta současná už nemusela být rekonstruována a byla odstavena (13,3 miliardy korun). Obě tyto možnosti nejsou navíc uskutečnitelné z časového hlediska.
Časové kleště
Město má totiž všechna potřebná povolení pouze pro výstavbu nové čistírny, která počítá s následnou rekonstrukcí té současné. Pokud by se rozhodlo pro jiné řešení, v podstatě by stálo opět na začátku. Martýrium získání nových povolení by trvalo roky. Pokud neuvede Praha novou čistírnu do provozu do konce roku 2017, musela by platit pokuty od tuzemských orgánů a zřejmě i od Evropské unie. Tento termín stanovila jako hraniční Česká inspekce životního prostředí pro výjimku, kterou udělila Praze.
„My už nemůžeme otálet ani minutu. Pokud se nezačne na nové čistírně hned pracovat, směřuje Praha neomylně k placení sankcí,“ říká radní TOP 09 Pavel Richter. Několikaměsíční zdržení už znamenalo váhání bývalého radního pro životní prostředí Radka Lohynského (ODS), který čekal na vyjádření Veolie (provozovatele vodohospodářské sítě), že nedokáže vyřešit čištění pražských splašků renovací staré čistírny tak, aby Praha neriskovala sankce.
Novou vodní linku postaví konsorcium firem Stavby mostů Praha CZ., Hochtief CZ, Degremont, WTE Wassrtechnik GmbH, které zvítězilo v soutěži už v září roku 2011 s cenou 6,2 miliardy korun. Město zadalo stavbu ve stádiu územního rozhodnutí pokrokově tzv. žlutým FIDICEM, což zjednodušeně znamená, že konsorcium samo vypracuje dokumentaci pro stavební povolení a rok bude čistírnu zkušebně provozovat tak, aby dokázalo, že splňuje parametry, které si město vymínilo. Tento model eliminuje u nás zprofanované vícepráce, nabídnutá cena je konečná.
„Celkovou částku se nám podařilo snížit o necelých devět procent. Po domluvě s konsorciem jsme dosáhli slevy zhruba 400 milionů. Konečná cena díla tak bude 5,8 miliardy korun,“ dodává Richter, který byl členem expertní magistrátní komise.
Praha bez dotace
Praha na čistírnu nakonec nezískala šestimiliardovou evropskou dotaci. Unii vadila především příliš dlouhá nájemní smlouva Prahy s provozovatelem metropolitní vodohospodářské infrastruktury – společnosti PVK z francouzského koncernu Veolia. Bývalá politická garnitura prodloužila v roce 2006 s firmou smlouvu až do roku 2028. Experti z JASPERS (poradního orgánu Evropské komise – pozn. redakce) ovšem zároveň poukázali na to, že nová vodní linka je předimenzované a v porovnání s jinými čistírnami v evropských městech i předražená.
I tyto výtky magistrátní komise odmítla. „Čistírna naddimenzovaná není, jelikož musíme brát v potaz čištění dešťových vod. Pokud bychom je nemuseli čistit, mohla by být její kapacita nižší. To však nepodporuje stávající legislativa,“ říká Petr Žejdlík, ředitel Pražská vodohospodářské společnosti - městské správcovské firmy.
Financování nové čistírny bude muset nyní zajistit samo město. Praha počítá, že využije zdroje z letošního jedenáctiprocentního zvýšení vodného a stočného. Z těchto výnosů by měla Praha získat do roku 2017 2,26 miliardy korun, z vlastních peněz nebo z úvěru bude muset zaplatit 3,54 miliardy. Od roku 2015 by už mělo mít město volnější manévrovací prostor, nebudou už jej drtit platby za tunel Blanku nebo metro. Ani tím ovšem investice do čištění splašků neskončí. Následovat by měla rekonstrukce staré čistírny a vyřešení kalového hospodářství, což obnáší další zhruba čtyři miliardy korun.
Unikátní povodňová ochrana
Nová čistírna, která vyroste na Císařském ostrově vedle té staré, je minimálně v jednom směru unikátní a to ve směru, který je velmi významný, jak ukázaly minulé dny. Řešení její protipovodňové ochrany nemá ve světě obdoby, tvrdí Miroslav Kos, ředitel společnosti Sweco (bývalého Hydroprojektu), která novou čistírnu projektovala.
Projektant nevyužil obvyklé vnější zábrany, jako jsou valy, stěny nebo mobilní zábrany a vsadil na zakomponování ochrany jako součást samotné linky.“Dostali jsme zadání, abychom vyprojektovali čistírnu, která by odolala pětisetleté vodě z roku 2002, navíc s metrovou rezervou a vzdutím minimálně ovlivňovala protipovodňovou ochranu Prahy. Použili jsme zcela originální způsob tzv. „containment“- uzavřenou schránku chránící celou technologii uvnitř této schránky. Okolní prostory méně významné a snadno obnovitelné vnitřní prostory jsou řízeně, v návaznosti na závažnost povodně postupně zaplavovány tak, aby byl vyrovnán vztlak vody.
Rozhodující technologie - srdce čistírny - však zůstane nepoškozené. V extrémním případě – kdyby přišla ještě horší povodeň než před jedenácti lety - je možné celou čistírnu hermeticky uzavřít a nechat část vnitřních prostor řízeně zaplavit, počkat až opadne voda a znovu ji velmi rychle zprovoznit,“ vysvětluje Kos. Současná čistírna je chráněna hrázemi na stoletou vodu. Při letošní povodni zbývalo před jejím zalitím a tedy značným poškozením technologií zhruba tři čtvrtě metru. Pokud by stávající čistírna měla být ochráněna hrázemi na pětisetletou vodu, investice by se na Císařský ostrov nevešla, navíc by stála zhruba 1,5 miliardy.
