Developeři brzdí. Kvůli nejistému vývoji stavějí „na sklad“ nebo prodávají projekty

Celé stavebnictví se potýká s obrovskou nejistotou

Celé stavebnictví se potýká s obrovskou nejistotou Zdroj: Tomeš Michael / E15

Ještě před pár měsíci se v prodejních centrech developerů tvořily pořadníky na byty. Dnes někteří stavějí či projektují do zásoby a řeší, zda byty nabídnout do prodeje nebo si je ponechat pro nájemní bydlení, i když zatím nemají investora, který by od nich balík nemovitostí koupil. Firmy, na které tlačí banky se splácením úvěrů, už nabízejí pozemky s projekty konkurenci. Slovo, které rezonuje napříč stavebním trhem, je „nejistota“.

„Transakce na rezidenčním trhu se prakticky zastavily. Vysoké úrokové míry prudce zdražily pořízení hypotéky, obavy z budoucnosti u většiny lidí vedou k tomu, že si na koupi bytu prostě netroufají. Skončilo období růstu cen. Zatím tedy ani neklesají, trh zamrzl v očekávání věcí příštích,“ popisuje generální ředitel a spolumajitel realitní skupiny Lekvi Firaz Muinov.

„Také developer zpravidla funguje za půjčené peníze, i jemu vzrostly úrokové sazby. Navíc stouply ceny stavebních prací, energií a také další inflační jevy ovlivňují rozpočty developerských firem. Takže nastává něco jako patová situace,“ pokračuje Miunov.

Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy?

Video placeholde
• Videohub

Inženýrské stavby na úbytě

Jak uvádí právě vydaná Pololetní analýza stavebnictví a bytové výstavby developerské firmy Central Group a poradenské společnosti KPMG, řada veřejných i soukromých staveb se teď pozastavuje či odkládá. I přes okleštěnou poptávku je nově tahounem stavebnictví bytová výstavba. Dosud největší přínos pro ekonomiku přitom skýtaly inženýrské stavby.

„Stavební společnosti jsou obvykle aspoň částečně schopny přenést zvýšené náklady na zákazníka, u veřejných zakázek na inženýrské stavby je však cena většinou pevně stanovená na základě veřejné soutěže. Pro část stavebních firem je tak výhodnější od smlouvy i přes sankce odstoupit, jelikož realizace by pro ně mohla být likvidační,“ konstatuje analýza KPMG a Central Group.

Podzim ukáže

I na rezidenčním trhu je však k optimismu daleko. „Uvidíme, co přinese podzim,“ krčí rameny majitel Central Group Dušan Kunovský. Výhodou jeho firmy je, že není závislá na bankovním financování.

„Trh se potýká s obrovskou nejistotou. Kvůli problémům a nepředvídatelnému vývoji někteří developeři své projekty prodávají jiným investorům,“ popisuje Kunovský. Další prvek nejistoty vnášejí na trh nadcházející komunální volby, které v řadě případů přinesou změnu postoje radnic k už rozjednaným projektům.

V Praze se loni prodalo téměř sedm a půl tisíce nových bytů, což byl rekord. Za letošní první pololetí prodeje dosáhly dvou tisícovek. „Každý z našich projektů směřující do realizace a prodeje teď pečlivě promýšlíme a hledáme další úspory a efektivnější řešení,“ říká ředitel developmentu společnosti PSN Štěpán Smrčka.

I developeři, kteří se dřív drželi výstavby bytů k prodeji do osobního vlastnictví, teď vyčleňují část projektů pro nájemní bydlení. „Jednotlivé byty v projektech Green Port Strašnice nebo Vital Kamýk spravuje naše divize JRD Invest. Podobné plány máme i s některými dalšími projekty v přípravě a jednáme o spolupráci s institucionálními investory, kteří se na nájemní bydlení dlouhodobě orientují,“ přibližuje obchodní ředitel JRD Pavel Krumpár.

Kanceláří o polovinu méně

Brzdí také výstavba kanceláří. V prvním pololetí byly dokončeny dva kancelářské objekty dohromady o rozloze 22 tisíc metrů čtverečních a začala stavba dalších zhruba 55 tisíc metrů čtverečních. Celková plánovaná roční výstavba je zhruba na polovině průměru z let 2017 až 2020.

„Už tak vysoké výrobní náklady ještě tlačí vzhůru požadavky ESG. Nároky na ně budou muset na nějaký čas klesnout. Na druhou stranu poptávka po kancelářích tu stále bude. Pokud se začne propouštět, lidé setrvávající na home office si možná uvědomí, že pro ně není výhodné zůstávat mimo firmu,“ míní ředitel rozvoje Passerinvest Group Eduard Forejt.

Naopak na vítězné vlně dál jede výstavba skladů a průmyslových areálů. V prvním pololetí bylo na trh dodáno 452 tisíc metrů čtverečních a zhruba dvakrát tolik jich má být dostavěno ještě do konce roku, což bude zřejmě rekord. Přesto zůstává poptávka po skladech stále nenaplněna. Celková rozloha už dosáhla zhruba deseti milionů metrů čtverečních. Letos se tak rozroste o více než desetinu.