Proč se z Česka vozí dřevo do Rakouska? Dřevostavbu chtějí i Češi, říká manažerka z Progresusu
Pro developery je udržitelnost jako mantra, kterou si musejí opakovat, dokud se nestane jejich součástí. Vyžadují ji nejen stále častěji jejich zákazníci, ale také Evropa, banky a investoři. Do investiční skupiny Progresus Lukášů Zrůsta a Forala patří i projekty výstavby rezidenčních domů, kde pro udržitelnost využili svou firmu RD Rýmařov, tedy tradičního výrobce dřevostaveb. Janka Borončová je ženou, která z titulu ředitelky realitního developmentu plánuje projekty, v nichž se dřevostavby využívají. „Co se stát pomalu rozhoduje nadefinovat, byznys už sám o sobě začíná dělat. Přišel na to, že jsou ta řešení lacinější, ekologičtější, rychlejší a z hlediska financování bank přívětivější,“ říká v rozhovoru pro e15 magazín.
Od roku 2030 by nové budovy v Evropské unii měly mít nulové emise. Existuje i veliký tlak na to stavět s nízkými emisemi. Jak myslíte, že lze co nejjednodušeji toho standardu dosáhnout?
Cesta k nižší uhlíkové stopě zcela nepochybně vede přes budování dřevostaveb. Už to, jak se staví – používají se prefabrikované díly, doprava na stavbu je daleko jednodušší a má nižší ekologickou stopu – až k původu samotného materiálu, který nevznikl v továrně, ale v přírodě, s sebou nese environmentální benefity. My koneckonců hlídáme uhlíkovou stopu v samotném výrobním závodě RD Rýmařov, a tam ji jako developer zároveň sledujeme i v průběhu stavby.
Jak podle vás budou vypadat rezidenční čtvrti budoucnosti?
Jak jsem už naznačila, v rezidenční výstavbě budoucnosti půjde o dřevostavby a koncept, kterému říkám budování místa k životu, což je daleko širší pojem než samotné bydlení. Byli jsme svědky budování sídlišť a satelitů, kde jsou jen bytové domy a nic víc. Lidé odtamtud odcházejí za prací a vracejí se přespat. Šlo o éru, která nás poučila, a my se teď snažíme přistoupit k bydlení jinak, snažíme se vytvářet prostor, kde by lidé žili, trávili tam svůj volný čas. Čili nejde jen o dřevostavby, ale o komplexní řešení daného území, o urbanismus.
Spolumajitel skupiny Progresus Lukáš Zrůst se do dřevostaveb zamiloval ještě dříve, než firma akvírovala RD Rýmařov. Sám v dřevostavbě také bydlí. Co podle vás tyto domy mohou lidem pro jejich běžný život přinést?
Zaprvé je to rychlost výstavby. Když si vybíráte dům, máte už dost často vymyšlený každý detail, ale ještě je před vámi několik let čekání. To u dřevostavby odpadá. Od vydání stavebního povolení do tří měsíců bydlíte. Druhý aspekt je udržitelnost materiálů i výroby domu. Neoddiskutovatelný je ale individuální pocit z bydlení v dřevostavbě. Mám na mysli pocit blízkosti dřeva, že ho vidíte, vnímáte. Existují dokonce studie, které dokazují, že dřevo snižuje stres, zklidňuje tepovou frekvenci.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
