Dřevostavba jako Lego. Firma vyvinula vlastní moduly, z nichž mají rychle růst kancelářské domy

Díky modulárnímu systému je podle Agrop Novy možné domy stavět podobně jednoduše jako třeba stavebnici Lego. Jako důkaz funkčnosti projektu má sloužit i sídlo firmy Budex, která stála mimo jiné za vývojem platební brány GoPay. Perspektiv její budovu navrhla, Agrop Nova, která se podílela třeba i na dodávkách panelů pro český pavilon na Světové výstavě EXPO v Ósace, zajistila vše potřebné. Díky tomu si obě společnosti uvědomily, co všechno je pro výstavbu dřevěné administrativní budovy potřeba, a právě to pak přenesly do nového projektu.

Speciální modulární systém, který dostal název Novatop Block, má základ v hybridní konstrukci, která je z těžkého dřevěného skeletu, CLT panelů (křížem lepené dřevo, pozn. aut.) a žebrových stropních prvků s lehkým obvodovým pláštěm. Železobeton je ve stavbách jen na nejnutnějších místech. „To je klíčový architektonický prvek, který představoval největší výzvu z hlediska akustiky, požární bezpečnosti a integrace systémů vytápění, větrání a chlazení,“ líčí studio Perspektiv.

Právě v technickém řešení jsou dřevostavby unikátní. Veškerá technologie potřebná pro provoz kancelářské budovy je zabudovaná v konstrukci. „Systém je od počátku navržený s ohledem na efektivní vedení rozvodů, které jsou v dutinách stropních prvků,“ líčí Kateřina Braunerová, mluvčí společnosti Agrop Nova, která za značkou Novatop stojí. 

„Na základě našich zkušeností jsme pomohli definovat logiku modulace celého systému. Od rozměrů jednotlivých modulů přes rozestupy sloupů, optimalizaci dispozic, fasádní varianty až po koordinaci požadavků na statiku, požární bezpečnost či technické zařízení,“ vysvětluje architektka Eva Schilhart Faberová ze studia Perspektiv.

Základní modul má rozměry 8,1 × 7,1 metru a vychází z dispozičních požadavků současných kancelářských budov. Investoři si pak mohou vybrat, zda chtějí jedno- nebo vícepodlažní stavbu. Ty nicméně umožňují i vysokou míru individualizace, a to jak pro vnitřní řešení, tak i pro fasádu, která může být skleněná, hliníková nebo třeba i vytištěná z 3D betonu. Jediným omezením je výška, jde o dřevostavbu, která v Česku může dosáhnout výšky maximálně osmnácti metrů. Právě tolik se může v Česku stavět od srpna podle nové normy. Změna má pomoci otevřít trh v Česku. 

„Součástí naší služby je kompletní podpora, která provede architekty i investory celým procesem, od prvního seznámení se systémem a jeho variabilitou přes diskuzi nad konkrétním záměrem až po doporučení vhodných řešení a partnerů pro realizaci,“ vysvětluje technický ředitel Agrop Nova Radek Oslizlo.

Budoucnost je v křížem lepeném dřevu

Firma vidí v modulární systému velkou příležitost. Argumentuje růstem trhu s dřevostavbami v Evropě, kdy podíl dřeva v nové výstavbě dosahuje v Německu nebo Skandinávii celé pětiny, v Česku zatím jen 13,6 procenta. CLT panelů bylo na starém kontinentě loni použito 1,9 milionu kubíků, do roku 2033 to má být podle mezinárodní poradenské kanceláře IMARC Group až 4,2 milionu. To představuje každoroční nárůst zhruba o devět procent.

„Čísla jasně ukazují, že český trh má obrovský prostor pro růst. Navíc prémiové nájemní prostředí ze dřeva se stává vyhledávanou realitou i strategickým aktivem. Špičková architektura, která je esteticky výjimečná a zdravá, posiluje image zákazníků, snižuje fluktuaci a přináší také nadprůměrné nájemné,“ míní Oslizlo s tím, že investoři jsou ochotní si připlatit za udržitelné nemovitosti.

V Česku působí několik firem, které se dřevostavbami zabývají. Patří mezi ně například Atrium, Stora Enso Wood Products či RD Rýmařov.