Před 25 lety vznikl H-System. Firmu roztrhali developeři, tvrdí její zakladatel Smetka

Petr Smetka

Petr Smetka Zdroj: ČTK

Petr Smetka
2
Fotogalerie

V neděli uplynulo čtvrtstoletí od vzniku společnosti H-System. Již v průběhu letošního roku ale kauza jejího krachu ožila rozhodnutím Nejvyššího soudu, že lidé mají vyklidit byty v Horoměřicích. Příběh H-Systemu si připomeňte prostřednictvím rozhovoru se zakladatelem firmy Petrem Smetkou, který s deníkem E15 hovořil v srpnu. Smetka přivedl svou společnost do krachu, tvrdí však, že se dala zachránit. „Skutečně ji zničil až konkurz,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro deník E15 Smetka a dodal, že na prodejích pozemků společnosti vydělala celá řada realitních skupin.

Jak vnímáte, že se po letech do kauzy aktivně zapojili vysocí politici, konkrétně prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš? 

Musejí se k tomu postavit. Klienti to odnášejí, protože se kauza zpolitizovala už na samém počátku a neřešila se jen právně a obchodně. Všem politikům se to politizování hodilo. Jen se bojím, aby nad skutečnou chutí pomoci nepřevážila snaha tu pomoc regulovat podle oblíbenosti daného řešení u veřejnosti. I paní Marvanová (politička a právnička Hana Marvanová zastupuje menší část klientů ve sdružení Maják – pozn. aut.) měla dvojí roli, političky a právničky, a taky už musí přehodit myšlení a přijmout odpovědnost a nejen ponoukat své klienty k napadání všech. Pokud se klienti nespojí, a spojuje je škoda a náhrada škody, tak se ta pomoc rozplyne.

Vy byste se měl na náhradě škod podílet. Činíte tak?

Samozřejmě že měl. Mnohokrát jsem deklaroval, že nesu odpovědnost, že se projekt nedokončil. Podílím se a budu se podílet na náhradě škody, i když nesouhlasím s pojmenováním té náhrady jako náhrady za podvod. To jsem nikdy neměl v úmyslu.

Čtěte reakci Hany Marvanové na tvrzení Petra Smetky:

Jak přesně se tedy podílíte?

Pracoval jsem po celou dobu ve vězení a i teď po propuštění. Co přesně dělám, nechci říkat kvůli svému zaměstnavateli, ale jsem inženýr a pohybuji se v oblasti projekčních prací. Pokud jde o peníze, podnikat bohužel nemohu, to mi soud zakázal, a jako zaměstnanec s komplikovaným životopisem jsem rád, že si vydělám alespoň něco kolem průměru. Z toho zhruba polovina odchází na účet konkurzu. Takže žádná sláva. To víte, na jednu stranu chápu zákaz činnosti v rámci rozsudku, ale na stranu druhou, když nemohu podnikat, těžko kdy budu schopen splácet větší částky.

Existuje aspoň teoretická šance, že klienti své peníze někdy uvidí?

Stále věřím, že ta šance tady je. Moje veškeré majetky se řeší v mém osobním konkurzu a správce je postupně rozprodává. Moje příjmy, které jsem odváděl z vězení a které odvádím i dnes, jsou v poměru k celkové vyčíslené škodě zanedbatelné a jdou tak vlastně víceméně jen na provoz konkurzního správce. Ale vidím stále velkou naději, že se přes veškerou bagatelizaci celé věci někdo začne zabývat tím, jaké majetky byly původně v konkurzu H-Systemu a za jak směšné peníze se prodaly. A že zvrátí tyto neuvěřitelné transakce konkurzních správců s nepochopitelně pasivním věřitelským výborem.

Konkurz tedy hodnotíte jako podivný nebo účelový?
Jako katastrofální ukázkový případ, jak se dá zmařit záchrana podniku a věřitelů. Co se dá udělat z firmy, která ve své době byla jedničkou na trhu a měla obrovský potenciál. Místo aby se zachránila firma v potížích, dal správce konkurzu vzhledem k neuvěřitelným dumpingovým rozprodejům majetku možnost vzniknout jiným firmám, například Finepu, a H-System definitivně odepsal. Chvíli sice byla velká naděje, když se většina klientů (dnes družstvo Svatopluk – pozn. aut.) rozhodla projekt dokončit, jejich představené však správce konkurzu dostal zcela mimo hru a dnes, jak víte, se tito klienti musejí ze svých domů, které si sami dostavěli, stěhovat.

Zmínil jste Finep. Říkáte tedy, že někteří současní developeři žijí z levných konkurzních výprodejů majetků a pozemků H-Systemu?

Přesně tak. Takových šikovných kupců bylo víc. Z hlavy si vzpomenu například ještě na irskou skupinu Ballymore, CIB Group Pavla Španka… Ale jsou i další. Pokud mluvíme o Finepu, koupě našeho projektu mezonetových bytů zhruba před 15 lety, které pak předělali na 1100 bytových jednotek, tuto firmu dostala mezi největší hráče na tuzemském realitním trhu. A tak bych mohl pokračovat dál. Bohužel. Tyto firmy samozřejmě postupovaly podle zákona a mohou dnes tvrdit, že měly v konkurzním správci neschopného protihráče. Z morálního hlediska by se ale do debaty o náhradě škody zapojit měly. Chápu ale, že budou raději mlčet. Byznys je byznys. 

Jak se mělo po vyhlášení konkurzu postupovat?

Neprodávat bezhlavě. Nejdříve získat co nejvíce informací o majetcích, komunikovat s projektanty i s vedením H-Systemu, které správce nahrazuje, a pak s největšími věřiteli rozebrat varianty, jak a co nejlépe zpeněžit, a pak na to nabrat odbornou firmu typu realitní kanceláře. Místo toho se správce třásl na to, aby bylo vedení odstraněno do vazby – což mu na dva roky v roce 2000 vyšlo – a aby zástupci největšího věřitele, což je družstvo Svatopluk, byli policejně pronásledováni. Dvakrát byl učiněn pokus držet je ve vazbě delší dobu.

A pak se v této době, kdy jsem byl odstraněn do vazby, zcela nesmyslně a levně rozprodávalo. Navíc po dílech, kdy cena neuvěřitelně klesá. K tomu samozřejmě správce konkurzu potřeboval to, aby mu soud šel na ruku. Aby mu schvaloval prodeje bez plánu, koncepce a bez dražeb. A taky aby jmenoval pasivní věřitelský výbor.

Z vašich odpovědí to vypadá, že za všechno může zlý konkurzní správce a vy jste oběť. Ale když nahlédneme do rozsudku, stojí tam, že jste odpovědný za miliardu, kterou vybral H-System v devadesátých letech od tisícovky klientů. Kde ty peníze jsou?

K financování H-Systemu: od bank jsme si v letech 1992 až 1994 na prvotní nákupy a rozjezdy projektů půjčili v nominále zhruba 650 milionů. Od klientů jsme na další dokupy pozemků, investice a na výstavbu vybrali další zhruba miliardu. V době prohlášení konkurzu byla jen rozestavěná výroba kolem 550 milionů. Zbytek byl v investicích, pozemcích, ve finančních a majetkových podílech.

Takže jste nic neprodělal a informace o tíživé situaci H-Systemu v roce 1997 byly vymyšlená kachna?

To jistě ne. Potíže jsme měli, ale řešitelné, ne takové, aby se firma položila. Tu skutečně zničil až konkurz.

Spekuluje se, že jste část prostředků prodělal například na rozjezdu loterie. O jaký projekt šlo?

Ano, jedna z dceřiných společností H-Systemu se věnovala přípravě číselné loterie Loto a monopolní Sazka tu přípravu tehdy velmi těžce nesla. A taky měla údajně na výplatnicích několik novinářů, kteří pomohli rozvířit pár nehezkých věcí, aby konkurenčnímu podniku uškodili. Loterii jsme v době vypuknutí krize zastavili a samozřejmě to něco stálo. Kdyby tehdy byla dnešní doba start-upů, tak se dal ten projekt v jakékoli fázi prodat a získat nové zdroje. Takhle se tam zase přiživilo jen několik hyen, které rozkradly terminály, aby nevznikla konkurence. To se jisté sázkové společnosti moc hodilo. A správce loterie jen přihlížel. Já jsem v tu dobu zasáhnout nemohl, byl jsem zavřený ve vazbě.

Jsou ještě další projekty, jejichž potíže připravily H-Systém o peníze?

Ano. Získali jsme například od ministerstva financí licenci na trh s cennými papíry RTP, a když bylo vše připraveno, ministerstvo náhle otočilo a dostali jsme zákaz. Dovedete si představit, že jsme v takovém podniku měli desítky milionů. Hodnota akcií okamžitě klesla. Tento postup shledala později rozkladová komise ministra financí za nesprávný, ale už bylo pozdě. RTP určitě mělo nárok na náhradu škody, ale správce konkurzu to nezajímalo. A dnes je to již promlčené. Takže tak.

Nevezmete na milost žádný z prodejů v rámci konkurzu?

V pořádku nebyl podle mě ani jediný. Žádný projekt, který jsme zpracovali, správce při prodejích nevyužil, navíc námi scelená území rozděloval a prodával levněji. Prodával obvykle přímým prodejem bez patřičné inzerce, což také o něčem svědčí. Všichni, kdo nakoupili z konkurzu H-Systemu, vydělali, někdy byly zisky i několikasetprocentní.

Můžete uvést příklad?

Nejmarkantnější je Lichoceves. Území, kde byl už zpracován projekt pro územní rozhodnutí na 1. etapu výstavby, prodal správce konkurzu za 20,50 koruny za metr čtvereční. Těch metrů bylo asi milion, takže se bavíme zhruba o 20 milionech korun pro konkurz. Nabyvatelé ale pozemek přeprodali již za 1300 korun za metr, což je pětašedesátkrát víc. To už ale šlo do jejich kapes, nikoli do kapes věřitelů H-Systemu.

Za všechno tedy mohou jen ostatní. Všichni se proti vám spikli. Jak by řekl pan premiér, čirá účelovka…

Podívejte se, já vás chápu, ale vy tu věc hodnotíte z dnešního hlediska. H-System je v konkurzu, tisíc klientů je bez svých peněz, celý ten podnik je synonymem tunelářství a já jsem usvědčený podvodník. Všichni to máte pod kůží. Jenže takhle jednoduché to není. Uvědomte si, že do roku 1997 šlo o jednu z nejdynamičtějších nových firem. Banky i vláda nám věřily! Například na pobočce burzy nemovitostí, kterou provozovala 1. Česko-americká realitní společnost, dcera H-Systemu, se střídali se zahraničními delegacemi jak ministři několika vlád, tak pražští primátoři, aby ukázali, jak v České republice kvete podnikání. Ale samozřejmě měla tato tehdy vlivná firma na trhu velkou řadu nepřátel.

Proč jste se nesnažil aspoň část prostředků vrátit?

To je lež paní Marvanové, kterou šíří roky, a touto lží mě držela léta ve vězení. Soud první instance mě pustil, pak napsala paní Marvanová lživý dopis na městský soud, kde je prapodivně vnímána jako nositel pravdy, a soud mě nechal další rok ve vězení. Tak to probíhalo šest let. Pravda, kterou soud nechtěl vnímat, je taková, že paní Marvanová zařídila, abych se jako osoba dostal do konkurzu, a tak zdržela výplatu pro klienty. Správce mého osobního majetku, který je v dalším konkurzu vedle konkurzu H-Systemu, ten majetek rozprodává a hromadí peníze, které se jednou vyplatí klientům. Bude to v řádu milionů. Já jsem mu navíc každý měsíc z vězení posílal peníze, které jsem vydělal. Ale pokud říkáte, že klienti ještě nic nedostali, tak je to vinou paní Marvanové, která to řešila konkurzem na moji osobu a ten prostě trvá déle než například exekuce. Já tohle však nemohl ovlivnit.

Stal jste se jedním ze symbolů divokých devadesátých let…

Když jsem nad tím přemýšlel ve vězení, domníval jsem se, že v tuto dobu, myšleno v roce 2018, už budu moci činit něco pro svou rehabilitaci a že už soudy nebudou pod takovými tlaky jako v době, kdy nás soudily v průběhu akce Čisté ruce. Když dnes vidím neobjektivitu, s níž se hovoří téměř denně v médiích o tom, že „kamsi zmizelo“ 1,5 miliardy, a ani náznakem nikdo nepřemýšlí nad tím, že se ty peníze daly z konkurzních prodejů majetku získat, tak si myslím, že se ještě moc nezměnilo.

Je s podivem, jakou zášť hrne správce konkurzu H-Systemu na klienty, kteří jsou v družstvu Svatopluk a kteří nezapadali do schématu stanoveného nevím kým o tom, že H-System je tunel a že je z něj vyveden veškerý majetek. Protože když se nic z prodejů neočekává, dá se prodávat pod cenou a to někomu velmi vyhovovalo.

Nebojíte se nějaké reakce z řad někdejších klientů H-Systemu, kteří teď opět mohou přijít o střechu nad hlavou? 

Je hrozné, co s nimi provádějí. Ale oni vědí, kdo jim bránil ve vstupu do věřitelského výboru, komu vyhovuje délka konkurzu a kdo může být stále v médiích. Kdo místo konstruktivního řešení přebíjel jejich nabídky bez ohledu na investice. Paní Marvanová zastupující klienty sdružené v Majáku dala nereálnou nabídku 15 milionů za Horoměřice, když už bylo odsouhlaseno 10,5 milionu od Svatopluku. Navíc bez toho, že by měl Maják zajištěné financování. V Horoměřicích přitom neměl další investice jako Svatopluk. Tím zmařila už v roce 2000 dořešení. Já jsem na počátku chtěl pomoci, ale byl jsem zavřený.

Problémy tedy zavinila i Hana Marvanová?

Dnes je paní Marvanová opět v médiích. Proč ne, ale ať popravdě řekne, že její klientka byla ve věřitelském výboru a schvalovala správcům špatné prodeje. Ať paní Marvanová vysvětlí proč, ať popravdě řekne: Nesouhlasila jsem s projektem Svatopluku, poněvadž jsem netušila, jak špatně to správce konkurzu prodá a nezbude nic pro mé klienty. Ať si klidně hovoří v médiích, ale ať bojuje za všechny klienty a nehledá prospěch jen pro svých pár klientů z Majáku. Když jsem ji v roce 1997 žádal o podporu a pomoc, měl jsem na mysli všechny klienty, a ne jen těch pár jejích lidí, za které kope…

Petr Smetka (59)
Stavební inženýr založil v devadesátých letech postupně desítky firem. Podnikal v obchodu s nemovitostmi, v loteriích, bankovnictví či na trhu s cennými papíry. V roce 1993 založit stavební firmu H-System, o šest let později jej policie v souvislosti s krachem firmy obvinila z podvodu, byl vzat do vazby. V roce 2004 mu soud vyměřil za podvod, poškozování věřitele a zpronevěru trest 12 let vězení, který si Smetka odpykal celý. Propuštěn byl v říjnu 2016.