Jak měnit pražské brownfieldy? S respektem k historii a lidem, shodli se architekti na reSITE

Proměna lokality čtverečních, projekt zpracovává britské studio Zaha Hadid Architects, přinese 100 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, restaurací, kaváren a obchodů.

Proměna lokality čtverečních, projekt zpracovává britské studio Zaha Hadid Architects, přinese 100 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, restaurací, kaváren a obchodů. Zdroj: Penta

Jak promění tvář Prahy skupina Penta?
Jedním z developerských projektů Penty je revitalizace rozsáhlého území v pražských Jinonicích, na němž spolupracovalo hned několik architektonických týmů - studio ADR, Jakub Cigler architekty nebo Chybik+Kristof Architects & Urban Designers.
V místě bývalé továrny Walter Motors má postupně vzniknout až 650 bytů, 50 řadových rodinných domů, administrativní budovy, obchody a park o rozloze dva hektary.
Do budoucna by se pod taktovkou Penty mělo změnit i okolí Masaryková nádraží v samém centru Prahy.
Florentinum nabízí 48,5 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch na devíti poschodích.
13
Fotogalerie

Respekt k historii a industriálnímu dědictví a vytvoření nových veřejných míst. Takové principy se trojice architektů diskutujících na mezinárodní konferenci reSITE snažila využít při plánování přeměny několika pražských brownfieldů.

„Při navrhování je důležité zachovat rovnováhu mezi veřejným a soukromým prostorem. Revitalizace by měla do daného místa přinést obohacení jak pro stávající obyvatele, tak i pro ty nové. Přesně to Praha potřebuje,“ přibližuje Filip Klaška ze studia Zaha Hadid Architects, které vytváří projekt pro okolí Masarykova nádraží v Praze.

Další z účastníků diskuse Ondřej Chybík ze studia Chybik+Kristof Architects & Urban Designers, které se podílelo na nové podobě Waltrovky v Jinonicích, považuje za velmi podstatnou součást rozsáhlých projektů komunikaci s veřejností a zástupci místní samosprávy.

Jak promění tvář Prahy skupina Penta, se podívejte do galerie:

„Je třeba veřejnosti neustále vysvětlovat, že nové projekty nejsou navrhování proti nim, ale naopak. Je nutné připomínat, že změny přinesou nový život i novou energii,“ přibližuje Ondřej Chybík.

V souvislosti se zmiňovanými projekty Penty došlo i kritiku. Podle Chybíka tyto stavby podporují gentrifikaci Prahy, tedy stěhování lidí z vyšších vrstev do dosud neatraktivních lokalit. Chybík z toho viní veřejnou správu. „Většina stavebních pobídek přichází ze soukromé nikoliv veřejného sektoru, ten by se přeci měl zajímat o sociální bydlení,“ říká.

Vzhledem k tomu, že pražské brownfieldy ukrývají i řadu cenných industriálních nebo historických objektů, diskutující narazili i na otázku, jak s nimi nakládat. 

„V případě zmiňovaných projektů mě napadají dva úhly pohledu, jiný je na rekonstrukci Masarykova nádraží, jiný je v případě budov, které jsou prázdné a hledá se pro ně nové využití. Zkrátka modernizace a revitalizace jsou dva rozdílné pojmy,“ konstatuje David R. Chisholm ze studia CMC.

Za povedený příklad přeměny považuje Karlín, ze kterého se po povodních v roce 2002 stala moderní čtvrť.

Diskuse proběhla první den konference reSITE, která se věnuje urbanismu, architektuře a udržitelnému rozvoji měst. V pražském Foru Karlín na ní během dvou dnů vystoupily desítky odborníků i politiků z celého světa. Letošní motto konference znělo Regenerate, akce se věnovala především obnově měst.