Knížecí rod opět prohrál. Lichtenštejnové míří kvůli pozemkům až k Ústavnímu soudu

Knížecí rodina Lichtenštejnů

Knížecí rodina Lichtenštejnů Zdroj: profimedia.cz

Lednice je jedno ze sídel, o které přišli. Rod Lichtenštejnů neztratil v rámci Benešových dekretů jen rozlehlé pozemky, ale také řadu sídel. Kromě jiného patřily aristokratické rodině zámky Plumlov nebo Velké Losiny. Nejvíc však Lichtenštejnové litují ztráty zámku Lednice s proslulým Lednicko-valtickým areálem a lichtenštejnské knížecí hrobky ve Vranově, kde jsou pochováni všichni jejich předci.
V kostele svatého Václava v Opavě pokřtil kníže Hans Adam II. knihu o svém rodu.
3
Fotogalerie

Další prohru má za sebou knížecí rodina Lichtenštejnů ve sporu o vlastnictví 600 hektarů lesa nedaleko Říčan u Prahy. Jelikož Nejvyšší soud odmítl před časem dovolání proti rozhodnutí o tom, že pozemky Lichtenštejnům český stát nevydá, rozhodli se zástupci knížecí rodiny pro další krok.

Tím je stížnost, kterou nadace spravující knížecí majetek podala u Ústavního soudu. Důvodem je podle Lichtenštejnů hlavně porušení ústavně zaručených práv, například práva na spravedlivý proces, na ochranu vlastnictví a majetku anebo zákazu diskriminace a dalších. 

Už dříve princ Constantin, který stojí v čele nadace, pro deník E15 uvedl, že rodina je připravena dovést spor případně až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Tuzemské soudy daly ve sporu opakovaně za pravdu českému státu a rozhodly v neprospěch nadace.

Sporné pozemky v okolí Říčan byly v katastru nemovitostí zapsány na nadaci, jež je dědicem knížete Františka Josefa II., který se přihlásil ve třicátých letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu.

Okresní soud pro Prahu-východ ale podle nadace v roce 2013 potvrdil zápis v katastru, podle nějž pozemky patřily do dědictví Lichtenštejnů. Podle státu však zápis vznikl chybou úředníků, kteří v minulosti přesně neoznačili majetek, jenž podle Benešových dekretů zkonfiskoval stát.