Navzdory velkému hospodářskému propadu, který loni přinesla pandemie nemoci COVID-19 do všech koutů světa, zůstal trh s nemovitostmi ve velké míře nedotčen. Ba co více, v řadě států ceny bytů dokonce ještě výrazně vzrostly a tento trend zatím nezpomalil ani v letošním prvním čtvrtletí.
Rok od prvního úderu koronavirové pandemie v Česku vrcholí kult vlastnického bydlení. Ceny bytů napříč republikou vzrostly jen během loňského roku o 13 procent, tedy dvakrát rychleji než běžné příjmy Čechů, a to i se započtením mimořádných příjmů pro přetížené zdravotníky. Smolná třináctka přitom na realitním trhu figuruje vícekrát. Právě třináct let by totiž musel průměrný Pražan šetřit na své vysněné dva plus jedna o rozměrech jen něco málo přes 65 metrů. To představuje zhruba třetinu produktivního života člověka a zároveň smutný rekord v českých dějinách. Zbytek republiky se přitom k Praze mílovými kroky přibližuje.
„Na nynějším boomu cen nemovitostí ve většině částí světa má jistě podíl to, že lidé jsou zavřeni doma, a tak své bydlení mají přímo na očích a snaží se je vylepšit,“ myslí si ekonomický analytik České spořitelny Radek Novák. „Zároveň centrální banky stlačily výnosy v ekonomice na velmi nízké úrovně, a tak nemovitosti představují jednu z mála investičních příležitostí. Je tedy po nich vysoká poptávka,“ dodává.
Odborníci se nicméně shodují, že zdražování bytů nebylo způsobeno pouze koronavirovou pandemií, ale jde o globální trend, který trvá už několik posledních let. „Růst cen nemovitostí se v posledních letech bral i jako negativní daň za rychlý hospodářský růst a růst mezd,“ doplňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Mezi nejdražšími
Ceny nemovitostí rostly ve druhé polovině loňského roku ve všech zemích Evropské unie kromě Irska a Kypru. Nejvíce se přitom zvyšovaly ve střední Evropě, a sice v Polsku, Rakousku, na Slovensku a v Česku. Pokud přepočítáme ceny bytů na průměrné měsíční příjmy potenciálních kupců, Česko se svými sousedy by se v Evropě opět řadilo na čelné příčky. V absolutních hodnotách je však na evropském kontinentu nejdražší pořídit si byt v centru Paříže, Londýna nebo Lucemburku. Praha je až na 45. místě.
Riziko bubliny na trhu nemovitostí panuje podle indexu švýcarské banky UBS zejména v německých městech, jako je Mnichov nebo Frankfurt, po nich následuje zmiňovaná Paříž, Amsterdam a Curych. Mimo Evropu se realitní trh přehřívá i v Torontu a v Hongkongu. Naopak v Bostonu nebo v Dubaji ceny bytů a domů odpovídají zhruba své hodnotě.
Zajímavým příkladem může být třeba Singapur. Ceny soukromých nemovitostí zde podle agentury Bloomberg vyskočily za první tři měsíce roku 2020 o 2,9 procenta, nejvíce od druhého kvartálu roku 2018. Už za celý loňský rok se přitom zvedly o 2,2 procenta. Dvoupokojový městský byt zde nyní průměrně vyjde v přepočtu na 26,4 milionu korun. To v tamních poměrech odpovídá více než dvěma stům průměrným měsíčním platům.
Kupuji byty, tedy jsem
„Už jsem v klidu, všechny úspory jsem utratil za byty,“ svěřil se zkraje letošního jara deníku E15 pod podmínkou zachování anonymity menší pražský individuální investor. Symbolizuje tak urputnost tuzemské poptávky po bytech.
Zatímco do začátku pandemie představoval byt jen jednu z možných bezpečných, a tedy i umírněně výnosných investičních sázek, éra viru obrátila investorské uvažování naruby. Destinace úspor se jen s mírnou nadsázkou rozdělily do dvou směrů. Ten první, odvážnější, vsadil na riziková aktiva v čele s akciemi a s vydatným doplňkem módních kryptoměn. Ten druhý, takzvaně umírněný, poslal peníze do majetku pevně spojeného s matičkou Zemí.
Předražené? Kdo ví
Ceny čehokoli včetně piva nebo tlačenky se vyvíjejí na základě zákona nabídky a poptávky a ani v případě bytů nejde o něco, co by překračovalo rámec obvyklé racionality.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
