Na sídlištích v Krupce a Litvínově se v posledních letech rozmohly problémy s kriminalitou a vznikly sociální nepokoje, které vyvrcholily potyčkami s policií. Realitní odborníci varují, že nízké ceny bytů mohou do oblasti přitáhnout další nepřizpůsobivé.
Pěkný byt 3+1 o výměře 79 metrů čtverečních a v družstevním vlastnictví, cena 59 tisíc korun i s provizí pro realitní kancelář. Osmdesátimetrový družstevní byt 3+1 v domě po celkové rekonstrukci s plastovými okny, zateplený, cena i s provizí 51 tisíc korun. Na realitních serverech jsou takových inzerátů desítky. Všechny spojuje adresa - sídliště Horní Maršov, ulice Karla Čapka nebo Dukelských hrdinů.
Starosta: I za tu cenu je to drahé
„Ty padesátitisícové ceny, to je možná ještě drahé,“ řekl současný starosta Zdeněk Matouš. „Jeden můj známý tam nedávno vrátil byt družstvu jen za podíl, který byl asi 35 tisíc korun. Nedávno jsem slyšel, že je tam 60 volných bytů,“ dodal. Ceny za prakticky totožné byty se v jiných částech Krupky pohybují okolo půlmilionu, často i víc.
Krupka je v podstatě předměstím Teplic, kde se v atraktivních lokalitách šplhají ceny bytů v cihlových domech i ke dvěma milionům. Podobné je to v Janově, kde se dají pořídit byty už od 40 tisíc korun, většinou jsou ale v horším stavu než v Krupce. „Dá se říci, že jsou to skutečně nejlevnější lokality. Obecně jsou hodně levné i „VIP“ lokality severních Čech jako Chanov či Chrastava, pak třeba slezský Bohumín,“ řekl spolumajitel realitní kanceláře M&M Reality Miroslav Jonáš.
Zájem o prodej bytů jde ve vlnách. Byty v Janově se začaly ve velkém nabízet v letech 2009 a 2010, na Horním Maršově hlavně vloni. To se shoduje s dobou, kdy v obou lokalitách začaly eskalovat sociální problémy. Ty měly i shodný průběh - nejdřív nespokojenost starousedlíků s rostoucí koncentrací nepřizpůsobivých a kriminalitou, pak demonstrace nacionalistů a nakonec konflikty s policií. V Litvínově se to odehrálo v roce 2008 a vyvrcholilo tehdy 17. listopadu pouličním násilím, které je považováno za největší v poslední dekádě, v Krupce se to samé odehrálo v menším měřítku vloni.
Za problémy Horního Maršova viní místní právě situaci na realitním trhu. Původně to prý bylo hezké malé sídliště s výhledem na České středohoří a udržovanými domy z konce 80. let. Donedávna tam bydlel i tehdejší starosta Milan Puchar nebo dlouholetý tajemník radnice František Růžička. Kvůli ekonomickým změnám ale odešla značná část lidí, především někdejší železničáři a horníci, a ceny bytů začaly klesat. Politici se shodují, že potom realitní kanceláře začaly stěhovat problémové nájemníky z vnitrozemí. 
„Vyvinuly skoro průmyslový způsob stěhování. Koupily za levno domy s problémovými občany třeba v Kolíně, Mladé Boleslavi nebo v Praze, pak jim koupily nové bydlení tady a opravené byty se ziskem prodaly,“ řekl bývalý starosta Pavel Maleček, který město vedl v 90. letech. Puchar zase uvádí příklad kanceláře, která jedné rodině z Kladna koupila byt za 150 tisíc korun a její původní byt prodala za 800 tisíc.
Nízké ceny mohou problémy obou sídlišť dál zhoršit, připouštějí makléři. „Vždy přilákají jistou skupinu lidí. Kolikrát to ani není cílené, ale když je někde byt 3+1 za 80.000 korun, tak se tam prostě sestěhují nepřizpůsobiví z celého okolí a za nimi se často přistěhují jejich příbuzní ze Slovenska a dalších lokalit,“ dodal Jonáš. Co by v takovém případě města dělala, to si jejich představitelé netroufají odhadovat.
