Poptávka po pražských kancelářích vázne, v Brně padají rekordy | E15.cz

Poptávka po pražských kancelářích vázne, v Brně padají rekordy

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: Euro Pavla Kreuzigerova

Adam Junek, Euro

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Dvě metropole, dva různé trhy. Zatímco poptávka po kancelářích v Praze není valná, Brno přitahuje nájemce i investory.

Půl milionu metrů čtverečních nových kanceláří vznikne v Praze během příštích dvou až tří let. Obrovské číslo? Při pohledu na celkové plány developerů trochu bledne. Zvažují totiž v příštích letech postavit přibližně milion metrů čtverečních kancelářských ploch, přičemž jejich celkový objem v Praze nyní dosahuje 2,86 milionu metrů čtverečních.

Na první pohled je zřejmé, že takové množství nových kanceláří metropole v příštích letech pojme jen velmi těžko. Realitní analytici tvrdí, že skutečné možnosti pražského trhu jsou jen zlomkem zmíněného objemu, takže je jasné, že u nájemců i investorů budou mít šanci na úspěch jen ty nejlepší projekty v zavedených lokalitách.

Rekordy naopak padají v Brně. Poptávka po nových kancelářích v moravské metropoli přichází hlavně od firem provázaných s výrobním a vývojovým sektorem. Ze stejného důvodu má Brno také nejvyšší obsazenost průmyslových prostor. „Provázanost obou segmentů a úspěch při pronajímání kancelářských prostor jsou zřejmé při pohledu na výčet největších nájemců z poslední doby – IBM, Honeywell, FEI, Cisto Systems a Red Hat,“ říká Lenka Šindelářová, analytička poradenské společnosti DTZ.

Za vším hledej HDP

Od roku 2004 narostl v Praze počet lidí pracujících v kancelářích o deset procent, ale plocha pronajatých kancelářských prostor vzrostla o celých 75 procent. Absorpce, neboli rozdíl mezi celkovou obsazenou plochou ve dvou obdobích, však byla v Praze s výjimkou roku 2010 vždy kladná. Významným tržním činitelem, se kterým je třeba stále počítat, je tedy touha vyměnit staré kanceláře za moderní. „Z historie pražského trhu lze odvodit, že i v případě stagnace ekonomiky existuje poptávka po nových kancelářích ve výši zhruba 80 tisíc metrů čtverečních ročně. Výkon ekonomiky pak tento objem navyšuje o přibližně šestnáct tisíc metrů čtverečních za každý procentní bod růstu hrubého domácího produktu,“ vypočítává Alexander Rafajlovič, analytik realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield.

Z dalších výpočtů realitních analytiků vyplývá, že poptávka po kancelářích v Praze se za výkyvy HDP opožďuje o devět měsíců. Podobně je tomu v rámci střední a východní Evropy ještě ve Varšavě. Obě města mají tu výhodu, že si je vybrala řada společností, které odtud řídí své středoevropské aktivity. „Výhodou je samozřejmě i velikost a kupní síla lokálního trhu, který pomáhá udržet přízeň firem ze sektoru služeb a obchodu,“ dodává Radka Novak, analytička Cushman & Wakefield.

Naopak v dalších městech regionu, jako je Bratislava, Budapešť či Bukurešť, má domácí ekonomika malý vliv. Zájem o pronájem kanceláří tu mají nejčastěji zahraniční společnosti, které tam kvůli snižování nákladů přesouvají centra sdílených služeb. Na stavu lokální ekonomiky jsou méně závislé a vyšší nezaměstnanost jim paradoxně může prospět při hledání nových zaměstnanců, kteří se spokojí s nižším platem. Na podobném principu fungoval trh ještě před pár lety například v Ostravě, kam ale nové společnosti už nepřicházejí. „Má to hlavně dva důvody: špatně fungující mezinárodní letiště a blízkost Polska, kam nyní mnohé firmy směřují,“ říká Novak. V Ostravě totiž na rozdíl od sousedního Polska není pro tento typ služeb dostatek kvalifikovaných a jazykově vybavených zaměstnanců, což do značné míry souvisí s technickým zaměřením tamních vysokých škol.

Autor je redaktorem týdeníku Euro

Autor: Adam Junek, Euro