Několik měsíců trvající ostrý souboj o obchodní dům se uzavřel v pátek. Pražská správa nemovitostí uspěla podle informovaných zdrojů deníku E15 v tendru organizovaném irskou konsolidační agenturou NAMA s cenou přes dvě miliardy. Paradoxně právě majitel PSN spoluzakládal později vytunelovaný fond Trend, který Kotvu získal v kuponové privatizaci.
S cenou výrazně převyšující 80 milionů eur porazil Václav Skala esa tuzemského i zahraničního byznysu. Irského vlastníka, společnost Markland, zastupovala poradenská společnost Cushman & Wakefield. Žádná ze zúčastněných stran obchod nekomentovala.
Potíže se sousedem
Kotva je ikonou tuzemského retailu, zároveň je na jednom z nejatraktivnějších míst v metropoli. Na druhé straně od devadesátých let hledá ve změněném světě novou tvář. Silný zásah utržila od obchodního centra Palladium, které je hned naproti přes ulici. Díky velikosti a výrazně modernější tváři Palladium přilákalo mnohem více obchodníků i zákazníků.
Velké části protější Kotvy naopak zely prázdnotou.
Irský vlastník se pokusil situaci zvrátit modernizací domu, který kdysi v Československu neměl konkurenci. V minulých letech se Kotva pokoušela profilovat jako místo pro luxusní prodejny, nedávno přišla se zaměřením na čínské turisty.
Otazníky kolem ceny
Právě kvůli tomu, že Kotva stále ještě hledá cesty k plné obsazenosti, vzbudila konečná cena na části trhu rozpaky. Najdou se však i realitní profesionálové, podle nichž transakce smysl dává. „Portfolio PSN je heterogenní a obsahuje nemovitosti s různým výnosovým profilem. Proto si PSN může dovolit investovat do trofejních, unikátních nemovitosti, jako je například Tančící dům, neboť nejsou závislí pouze na rychlé návratnosti jednotlivé investice,“ komentovala obchod ředitelka tuzemské části poradenské společnosti Knight Frank Zdenka Klapalová.
V době, kdy se už tendr na prodej Kotvy chýlil k závěru, vzešel z magistrátu návrh na zařazení objektu mezi památky. To by výrazně zkomplikovalo jeho budoucí využití. Podle některých hlasů z trhu to bylo součástí zákulisních machinací, v nichž se kdosi pokusil zmařit plány konkurenta.
Budova tvořená několika do sebe zaklesnutými šestihrany architektů Věry a Vladimíra Machoninových, která vznikla s využitím kapacit švédské Skansky, bývá považována za jednu z nejvýznamnějších českých staveb první poloviny sedmdesátých let.
Stíny minulosti
Současný irský majitel Markland získal Kotvu v roce 2005. Právě tato firma začala zvláště po vzniku Palladia investovat stovky milionů do renovace obchodního domu, aby ho zas vrátila na výsluní. Roky předtím se nesly ve znamení důsledků kuponové privatizace – halasných pří a soudních tahanic o akcie Kotvy.
Česko za to dokonce mělo na krku arbitráž s někdejším většinovým majitelem, kyperskou společností Forminster Enterprises. Tu se podařilo státu odvrátit až na konci předloňského roku. V kuponové privatizaci připadly akcie Kotvy později vytunelovanému fondu Trend. U jeho začátků byl mimo jiné i Václav Skala.
Jeho Bankovní dům sice zkrachoval, což stát přišlo na více než tři miliardy korun, ale Skala se později přestěhoval do Monaka a současně z Pražské správy nemovitostí udělal jednoho z nejvýznamnějších hráčů na realitním trhu.
Irský výprodej
Současná změna majitele je zase výsledkem bouřlivých turbulencí, které evropský realitní trh zažil během poslední krize. Mnozí irští developeři nadopovaní levnými úvěry utráceli peníze všude po Evropě včetně Česka. V krizi ale jejich aktiva skončila mnohdy u bank, protože dluh přestali splácet.
Aby Irsko zachránilo banky, převedlo jejich špatná aktiva do státní konsolidační agentury NAMA. Ta teď organizuje postupný prodej těchto realit. V Česku se takto loni prodal za obdobnou cenu jako Kotva obří projekt Savarin ve vnitrobloku mezi Václavským náměstím a ulicemi Na Příkopě, Panská a Jindřišská.
