Vysoké úrokové sazby neovlivnily v loňském roce jen hypoteční trh, ale i bankovní financování komerčních realit. Objem peněz mířících do kancelářských a rezidenčních nemovitostí, průmyslových a retailových areálů byl loni nejnižší od roku 2009. Průzkum KPMG Property Lending Barometer ukazuje, že obdobnou situaci jako v České republice zažívá většina zemí střední a východní Evropy.
Objem investic do realit v prvních třech čtvrtletích loňského roku dosáhl ve střední a východní Evropě 3,2 miliardy eur, což je podle průzkumu třikrát méně, než kolik se investovalo v předcházejícím roce. Analytici přirovnávají propad k roku 2009, kdy na trh dolehla tehdejší finanční krize. „Vysoké úrokové sazby zlepšily výnos jiných než nemovitostních investic,“ nabízí vysvětlení partner české KMPG Pavel Kliment, podle kterého budoucí vývoj závisí na rychlosti snižování úrokových sazeb.
Druhý největší trh v regionu
Největší objem realitních investic v regionu míří do Polska následovaného Českem. „Český realitní trh zůstává druhým největším trhem mezi sledovanými zeměmi střední a východní Evropy. Vyniká zároveň velkou aktivitou domácích investorů, zatímco třeba v Polsku je realitní trh mnohem víc závislý na mezinárodních investorech,“ podotýká Kliment. Nejvíce se investuje do kancelářských budov, retailových parků a obchodních center, logistických a průmyslových areálů. Nejméně pak do rezidenčních nemovitostí a hotelů.
Průzkum vychází z dotazování 48 bank v deseti zemích střední a východní Evropy. Bankéři v České republice nyní více preferují financování logistických a průmyslových projektů před rezidenčními nemovitostmi, kterým přitom dávali dosud přednost. Stejná situace je i v Polsku, na Slovensku a v dalších zemích, kde také v minulém roce došlo ke změně priorit. Poskytování úvěrů na výstavbu bydlení nadále preferují jen bulharské, srbské nebo makedonské banky.
Rezidenční projekty se nyní potýkají s nízkou poptávkou, kvůli níž někteří developeři své projekty odkládají. Jiní zase kvůli drahým úvěrům raději stavějí z vlastních zdrojů.
České a slovenské banky si podle průzkumu udržely nejnižší úrokové marže ze sledovaných zemí. Nadále se v České republice zvyšuje podíl nově poskytnutých úvěrů v eurech, který dosáhl osmdesáti procent. „Lze očekávat, že tento poměr dosáhl v mnoha zemích svého maxima, a to především kvůli růstu mezibankovní sazby Euribor, ale i rostoucímu podílu nemovitostí, které generují příjem jen v domácí měně, jako jsou rezidenční projekty,“ řekl koordinátor průzkumu Pavel Dolák.
Nová kritéria
Investoři a developeři si v minulém roce také zvykali na nové podmínky bank. Už zdaleka nestačí jen nabídnout výnosný projekt, firmy musejí také začít plnit společenská a environmentální kritéria ESG. Zkušenost se zamítnutím úvěru čistě kvůli nesplnění parametrů týkajících se ESG má podle KPMG 19 procent bank, v kombinaci s ostatními požadavky pak čtvrtina bank.
„Oproti předešlému roku se tedy zhruba zdvojnásobil počet bankéřů s touto zkušeností. Nadpoloviční většina se přesto stále s touto situací nesetkala nebo nemá zavedená závazná ESG kritéria pro hodnocení úvěrů,“ doplnil Dolák.
VIDEO: Nejdražší byty v Česku
