Stavební zákon pod tlakem. Na vyřizování žádostí nemáme lidi ani peníze, stěžují si obce
- Na vyladění paragrafů je málo času, zákon má začít platit už od začátku července.
- Stavebníkem bude moci být kdokoliv: obce, firmy nebo přímo občané, kteří budou modernizovat své bydlení.
- Digitalizace se opět zpozdí. Fungování stavebního řízení na takzvaném bypassu se prodlužuje až do konce roku 2030.
Staronová snaha nové vlády zrychlit a zpřehlednit nepružné stavební řízení vstupuje do druhé a náročnější fáze. Po úvodním sněmovním čtení novely stavebního zákona, která se vrací k centralizovanému povolovacímu konceptu bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO), startuje druhé kolo s mnoha připomínkami. Vznesly je především obce.
Samosprávy poukazují například na riziko možného povolování staveb v rozporu s územními plány nebo na nedostatek úředníků pro zpracování žádostí. Pozměňovací návrhy hodlá vznášet také opozice. Na vyladění paragrafů je málo času. Zákon má začít platit už od začátku července, byť samotná reforma stavebních úřadů má fakticky nastat až od ledna 2027.
Digitalizace až koncem roku 2030
Celkově se k rozsáhlé předloze sešly už stovky námitek a podnětů z více než 150 míst. Všechny podle šéfky rezortu místního rozvoje Zuzany Mrázové (ANO) procházejí analýzou. „Máme jednoznačnou shodu na potřebě reformovat stávající systém, který je pro stavebníky bariérou. Přitom stavebníkem může být kdokoliv, obce, firmy nebo přímo občané, kteří chtějí třeba jen modernizovat své bydlení,“ uvádí ministryně. Stát stavebníkům dluží předvídatelné prostředí, srozumitelná pravidla a obcím kompetence pro řízení a správu svěřeného území, dodává.
Jenže právě řada radnic má o úsilí kabinetu pochybnosti. Chystané centralizaci stavební správy a zrušení více než 700 stavebních úřadů v obcích musí podle Sdružení místních samospráv (SMS) předcházet funkční digitalizace.
Připravit informační systémy do konce roku 2027, jak ministerstvo původně plánovalo, však nebude možné. Přechodné fungování stavebního řízení na takzvaném bypassu se tak prodlužuje až do konce roku 2030.
„Nepřipravená centralizace nesmí omezit obyvatele venkovských oblastí, které tvoří dvě třetiny území republiky, a zkomplikovat jim přístup ke stavebnímu řízení. Dnes navíc jednoznačně chybějí úředníci a reálně by mohlo dojít ke kolapsu řízení,“ varuje předseda SMS a starosta Kamýku nad Vltavou Petr Halada.
Problémy může způsobit také změna, která převádí územní plánování výhradně do samostatné působnosti větších měst. V současnosti část řízení zajišťují obce s rozšířenou působností. Podle Halady však 70 procent menších obcí nemá dostatek peněz a lidí na to, aby tuto agendu zvládly. „Změna vyhovuje největším městům, ale ignoruje realitu dalších více než šesti tisíc menších měst a obcí,“ dodává šéf SMS.
Situace je vážná, říká zmocněnkyně
Méně kritický je Svaz měst a obcí (SMO), podle něhož je největším přínosem novely zákona to, že se regionální rozvoj stane veřejným zájmem. „Vnímáme ale i rizika, například zajištění dostatku personálu nebo finančních a digitálních prostředků,“ upozorňuje místopředseda SMO Pavel Drahovzal.
Jednoznačně pro jsou stavební firmy. Vyzdvihují skutečnost, že se počítá s institutem jednoho stavebního úřadu, který má výrazně omezit dosavadní množství potřebných vyjádření a stanovisek. Platit má princip „jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko“.
„Novela zavádí jeden stavební úřad a věřím, že minimálně tím podporuje jednotné a předvídatelné rozhodování přes silnější stavební orgán. Každý stavebník by měl mít jistotu, že projekt projde povolovacím procesem v předvídatelném čase,“ věří prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.
Vypořádat všechny připomínky má za úkol vládní zmocněnkyně a odbornice na stavební právo Hana Landová. Výsledkem má být jednoduchý, transparentní a čitelný systém rozvoje území a povolování staveb bez zbytečné byrokracie.
„Debaty o problémech výstavby se vedou roky. Novela na ně reaguje,“ ujišťuje Landová. Stávající systém podle ní brzdí povolování staveb a plánování měst, Česko tak zaostává za vyspělými státy. „Sousední Polsko nás dávno předběhlo. Situace je opravdu závažná,“ soudí Landová.
Nynější stavební zákon z roku 2021 se připravoval řadu let. Jeho současná podoba začala platit od července 2024.
