Smlouva na výstavbu šestikilometrového obchvatu je již podepsaná. Spolu s dceřinou firmou Subterry jsou ve sdružení ještě společnosti Dömper a Panon-Doprastav.
Další úspěch si Subterra nově připsala ve Švédsku. Tam zvítězila v soutěži na výstavbu dvou přístupových tunelů. „Jedná se o dva tunely v délce 645 a 515 metrů, které budou následně využity pro odtěžování rubaniny při výstavbě silničního obchvatu Stockholmu. Součástí zakázky je i zřízení provizorního přístavu k témuž účelu,“ uvedl Beneš. Hodnota zakázky je zhruba 480 milionů korun a na Subterru coby vedoucího člena sdružení vítězných firem z této částky připadne 70 procent.
V případě Maďarska je to už třetí větší vítězství tuzemského podniku za posledních dvanáct měsíců. Na přelomu roku firma vyhrála rovněž ve sdružení s dalšími dodavateli tendr na přestavbu železničního uzlu Székesfehérvár za 2,3 miliardy korun. Subterra zabodovala rovněž v soutěži na výstavbu osmnácti mostů kolem maďarské dálnice M43.
O další velké zahraniční zakázky Subterra už bojuje. „Subterra jako člen sdružení úspěšně prošla prekvalifikací na výstavbu železničního tunelu Pforzheimer na trati Karlsruhe–Stuttgart a podala nabídku do soutěže na vybudování kolektoru Kistatunneln ve Stockholmu,“ doplnil mluvčí podniku.
Daří se také Metrostavu
V cizině se daří také Metrostavu, do jehož skupiny Subterra patří. V dubnu podepsal smlouvu na výstavbu silničního tunelu v Norsku, další podobnou stavbu buduje na Islandu. Metrostavu se rovněž „okotilo“ loňské převzetí rakouské tunelářské společnosti BeMo, která patřila do skupiny zkrachovalého koncernu Alpine Bau. S BeMo se nyní Metrostav například podílí na budování tunelové části metra v německém Karlsruhe.
Navzdory těmto dobře znějícím úspěchům ale objem produkce tuzemských stavařů v zahraničí tvoří stále jen malý díl z jejich celkových tržeb. Loni za hranicemi vykonali práce za necelých deset miliard korun, což představovalo 2,5 procenta z celkového objemu výkonů českého stavebnictví.
