Informaci získal deník E15 od zdroje obeznámeného s chystanou transakcí. Podle stejného zdroje organizuje prodej poradenská společnost Jones Lang LaSalle. Vlastník Tančícího domu, jímž je společnost CBRE Global Investors, ani Jones Lang LaSalle se k informaci nevyjádřili. Hodnota Tančícího domu se bude pohybovat v řádu stovek milionů korun, uvedl realitní odborník, který si nepřál být jmenován.
Vedle změny majitele je také možné, že Tančící dům bude mít novou funkci. Dosud sloužil převážně jako kancelářská budova. Dosavadní vlastník chce ovšem stavbu nabídnout mimo jiné mecenášům umění, kteří by v domě mohli vybudovat například galerii nebo muzeum architektury. To ostatně odpovídá vizi Václava Havla, jenž roky bydlel hned vedle a na vzniku „roztančeného“ domu se ideově podílel. „Havel měl představu, že by mohlo jít o objekt plný kultury. Tedy s knihkupectvím, antikvariátem, tanečním studiem, literární kavárnou a podobně.
Otázkou je samozřejmě rentabilita takové funkce, ale třeba by se našel nějaký mecenáš, který by podobným způsobem stavbu využil,“ uvedl historik architektury Zdeněk Lukeš.
Podle projektanta je Tančící dům stavbou zásadního významu. Bylo to totiž poprvé, kdy se po roce 1989 v Praze objevila originální budova navržená světově proslulým architektem Frankem O. Gehrym ve spolupráci s Vladem Milunićem. Díky tomu se stal Tančící dům jednou z novodobých dominant metropole.
„Nedávno jsem viděl velkou mezinárodní publikaci Nejkrásnější města světa a tam Prahu reprezentovalo panoráma s Hradem a právě Tančící dům. Ten dokonce vytlačil z obálek mnoha průvodců po naší metropoli známé dominanty jako Pražský hrad, Karlův most nebo Staroměstskou radnici,“ poznamenal architekt Lukeš.
Tím ovšem příběh Tančícího domu nekončí. Fascinující je také historie parcely pod ním. Původně na ní stála jiná cenná stavba, kterou však srovnala se zemí americká bomba při pravděpodobně mylném náletu v únoru 1945.
