„Patříme mezi procento lidí s nejvyššími příjmy v zemi, ale přitom si v Londýně nemůžeme dovolit komfortní bydlení,“ říká pro agenturu Reuters jednatřicetiletá zaměstnankyně velkého britského finančního domu. „Když si jej nemůžeme dovolit my, tak kdo vlastně může?“ dodává.
Finanční sektor ale pomalu ztrácí na lukrativitě, minimálně pro jeho mladé pracovníky. Zatímco náklady na bydlení v Londýně od roku 2011 rostou, medián příjmů začínajících bankéřů za stejnou dobu klesl o čtyři procenta na 50 tisíc liber (1,8 milionu korun) za rok před zdaněním. Aby nájemníci nevydávali za bydlení více než tisíc liber měsíčně (35,5 tisíce korun), musejí žít alespoň deset kilometrů od středu města. Ne každý je však ochoten dojíždět.
„Ponaučení zní jasně: najít si lepší místo nebo opustit Londýn,“ tvrdí pod podmínkou anonymity 22letý pracovník v oboru finančních služeb. Podobný problém ale řeší všichni mladí profesionálové v metropoli, připomíná James Ferguson, partner poradenské společnosti Deloitte.
Začnou odcházet i firmy?
„Dostupné bydlení a schopnost do Londýna přilákat nové talenty je důležitá, mají-li ve městě dále vzkvétat služby i finanční sektor,“ uvedl Ferguson.
Ve své firmě chce jít příkladem, a Deloitte proto nabízí začínajícím zaměstnancům k výhodnému pronájmu byty ve východní části města. Podobné benefity poskytuje i auditorská Firma KPMG, když zajišťuje přístup k hypotékám s nižšími sazbami.
Situaci na londýnském realitním trhu ale některé firmy vnímají především jako zátěž pro své vlastní hospodaření. Například Credit Suisse loni odhadla, že přesunutím necelých dvou tisíc pracovních pozic mimo Londýn by ročně ušetřila 230 milionů švýcarských franků (5,6 miliardy korun).
