Ze Zelené úsporám se zatím rozdělila jen desetina dotací
„Po vyhlášení výzvy chodily žádosti o podporu v oblasti výstavby nových domů v pasivním standardu, které mají dotaci 400 nebo 550 tisíc korun, a žádosti o dotace na zateplení. Teď přijímáme investičně mnohem nižší žádosti na výměnu kotlů či solární systémy,“ vysvětluje na první pohled nízký zájem domácností Lenka Brandtová, mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP).
Zástupci firem ze zateplovacího byznysu ovšem tvrdí, že chuť rodin žádat o dotace brzdí složitá administrativa spojená se žádostmi. „Mezi lidmi také koluje informace, že SFŽP reaguje na žádosti až po půlroce nebo že přepočítává žádosti po energetických specialistech i v detailech,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy. Čerpání dotací z Nové zelené úsporám by se podle něj mělo zrychlit, aby se podíl ročně renovovaných budov zvedl na 2,5 až 3 procenta.
Ministerstvo životního prostředí minulý týden částečně zjednodušilo podmínky pro podávání žádostí a zvýšilo dotaci, kterou lze získat na zpracování projektu. Slibuje si od toho zvýšení zájmu majitelů domů. „Zároveň připravujeme podporu bytových domů, takže nemáme obavy, že by prostředky nebyly vyčerpány,“ říká Brandtová ze SFŽP. Žádné další změny v Nové zelené úsporám se už letos neplánují. Pokud by se celých 1,9 miliardy letos nerozdělilo, převede se zbytek peněz do další výzvy.
Stavaři požadují stabilitu |
---|
Třináct výrobců izolačních materiálů a stavebních firem s celkovým obratem 40 miliard korun vyzvalo vládu, aby se v EU přidala k zemím, které chtějí stanovit evropské cíle pro energetické úspory. Tvrdí, že takový cíl by poskytl tuzemskému stavebnictví nutnou stabilitu pro podnikání. Argumentují také snížením dovozu zemního plynu a bojem s rostoucími náklady za energie. |
Tony Robson: Přímé dotace úspor nejsou správnou cestou