New money z Beskyd. David Kašper staví globální platební a investiční stavebnici pro firmy i influencery
- David Kašper, spoluzakladatel skupiny Purple, popisuje cestu od prvních systémů pro kopírování obchodů až k dnešní globální fintechové infrastruktuře.
- Do hry vstupuje i téma tvůrců a komunit: Kašper věří v poptávku po finančních produktech na míru.
- Vedle toho se rozšiřuje i investiční část Purple Ventures a Kašper rozjíždí vlastní projekty v energetice a bydlení.
Nadšený podnikatel, který se snaží najít způsoby, jak žít spokojený manažerský život. Tak popisuje sám sebe v prvních slovech své knihy jeden z méně známých zástupců první ligy takzvaných new money, superúspěšných Čechů, jimž většinou ještě nebylo padesát a někdy ještě ani čtyřicet jako v tomto případě, a své peníze vydělali hlavně díky novým technologiím.
Šestatřicátník Kašper je aximan. Že jste to ještě nikdy neslyšeli? Také si tento termín vymyslel. Ale jeho význam stojí za to. V Kašperově stejnojmenné knize není žádná explicitní slovníková definice tohoto pojmu, formuluje však základní principy, na kterých stojí „spokojený manažer“: axiomy. Jednoduché, platné a opakovatelné zásady, jež tvoří manažerův život, pracovní i osobní.
Ale pojďme začít od píky, jak ostatně aximan každému doporučuje. A v nepohodě. O živnostenský list si David Kašper požádal ihned po dovršení plnoletosti. Už v osmnácti tak opustil zónu jistoty. Z rodných Beskyd, konkrétně z Frýdlantu nad Ostravicí, se přesunul na vysokou školu do Brna – rozhodl se však studovat ne pro titul, nýbrž pro vlastní rozvoj. Byl nucen platit si výdaje na živobytí i školné sám a kupředu jej hnalo vědomí nejistoty, které ho brzy vyhecovalo k tomu, aby začal podnikat a vydělávat. Tento krok ho, jak sám popisuje, doslova vykopl z komfortní zóny. V té době měl už za sebou slušný základ: trading zkoušel ještě během střední a navštěvoval také semináře RM-Systému, kde se učil, jak trhy fungují.
Kiyosakiho Cashflow
Jako jednu z největších inspirací zmiňuje deskovou hru Cashflow od Roberta Kiyosakiho, autora bestselleru Bohatý táta, chudý táta. Jejím smyslem je, aby se hráč postupně dostal z „krysího závodu od výplaty k výplatě“ přes vybudování pasivního příjmu až na investorskou „rychlodráhu“. Hodně z téhle deskovky Kašper, který ji tehdy často hrával s dalšími dvěma spoluzakladateli skupiny Purple, přenesl do svého myšlení o kapitálu nebo třeba o reinvesticích.
Ve skutečnosti nikdy nepracoval pro nikoho jiného než pro firmy, jež spoluvlastní. S kamarády a nynějšími kolegy Filipem Řehořem a Jakubem Nytrou tehdy v Brně rozbíhali první systémy na přenos obchodů na měnových trzích a ihned po studiích založili společnost, v níž všichni stále působí. Purple dnes patří v globálním měřítku mezi největší firmy podnikající na měnových trzích, po celém světě zaměstnává zhruba 250 lidí. Její roční obrat se pohybuje kolem dvou miliard, zisky jsou v nižších stovkách milionů korun.
Pilotní projekt Davida Kašpera a jeho kamarádů, spolužáků a dodnes zároveň i majoritních společníků měl za cíl propojit tradery, tedy ty, kdo umějí obchodovat, s lidmi, kteří chtějí investovat, ale sami trading neumějí. Vytvořili systémy, jež umožňovaly laikům kopírovat úspěšné obchody zkušených traderů, to znamená investovat podle autorit v oboru. Teď je to běžná funkce řady investičních platforem, před patnácti lety to ale byla novinka.
Páka za 10 milionů
Kašper a spol. potřebovali pochopitelně nějaké finance do začátku. Podařilo se jim přesvědčit blízké známé: ještě mladší skupinu investorů, kteří disponovali rodinným kapitálem a už měli za sebou i jiné investice. Dnes působí jako investiční skupina Leverage. Kašperově partě se tak před patnácti lety podařilo na rozjezd byznysu získat 400 tisíc dolarů, v přepočtu necelých deset milionů korun.
Jenže záhy přišlo zjištění, které formovalo další vývoj jejich fialového světa: použité technologie nefungovaly podle očekávání. Rozhodli se tedy, že si vše postaví sami od základů a po svém. Kašper to popisuje jazykem softwarového developera jako „inkrementální vývoj“.
Tím vyřešili technologickou stránku. To ovšem byla jen část, k obchodování potřebovali licence. Přechod k regulovanému světu byl tvrdý, ale nutný. Získávání licencí v Evropě, Asii i v Latinské Americe se změnilo v dlouhodobý projekt. Nyní skupina Purple operuje jako obchodník s cennými papíry v několika zemích, mimo jiné na Kypru nebo v Singapuru, a využívá i platební licenci, jež jí otevřela dveře k dalším regionům. Výsledek Kašper vidí jako stavebnici, kterou Purple může nabízet dalším firmám.
Zajímavé je, že skupina Purple se historicky nevydala cestou plně regulovaného tuzemského „brokera“. Kašper vysvětluje, že v Česku dlouho chyběly precedentní případy takzvaného maržového obchodování, jemuž se Purple věnuje, tedy investování s vypůjčenými penězi od brokera. To umožňuje obchodovat s větším objemem aktiv než jen s vlastním kapitálem, a to díky finanční páce. V Evropě je vzhledem k jednotnému trhu možné postavit regulovanou entitu jinde a služby pak nabízet napříč EU díky takzvanému passportingu. Síla společného trhu.
Vlastní technologii i licence už Purple měli, nastal čas vytvořit rovněž vlastní platební řešení, jež by bylo stejně pohodlné a jednoduché jako placení kartou. Proto v Singapuru založili společnost Walletory, která umožňuje obchodníkům otevírat platební účty a přijímat transakce z celého světa. Walletory sice klientům neposkytuje úvěry, ale pomáhá jim s efektivním napojením e-shopů a tržišť na lokální bankovní účty. Za celý loňský rok Walletory zpracovala transakce v přepočtu za více než 1,5 miliardy korun. S její pomocí je dnes možné, aby start-up vytvořil aplikaci, lokalizoval ji pomocí umělé inteligence, vytrénoval virtuální klientskou podporu – a prostřednictvím Walletory pro ni zajistil platby kartou, kryptoměnou i lokálním převodem.
Back-end platforma
Regulace podle Kašpera dělají z fintechu stále náročnější obor. A právě tato složitost a také překotný vývoj umělé inteligence vytvořily další prostor pro Purple. V příštích letech chce skupina víc zúročit to, co v tichosti budovala patnáct let: síť regulovaných licencí, technologii a zázemí pro investiční i platební služby napříč jurisdikcemi. Místo aby se start--upy probíjely labyrintem licenčních podmínek, mohou dnes postavit vlastní produkt na hotové infrastruktuře.
„To je teď tvé hot topic?“ ptám se Davida v brněnské kavárně Rebelbean, kam rád chodívá pracovat a kde i ve chvíli našeho setkání pomrkává do notebooku. Při dotazu na novou platformu se mu rozsvítí oči a začne energicky vyprávět svůj byznys plán, jak se skupina Purple hodlá posunout ještě dál a vytvořit „back-end platformu pro začínající podnikatele“.
K tomu, že Purple uvažuje o „platformizaci“ vlastních systémů, podle Kašpera přispěly také interní experimenty. Zmiňuje například firemní hackathon, kde měli lidé během 24 hodin vytvořit aplikaci v rámci Purple platformy – a dvě z nich se podle něj povedly tak, že je firma reálně využije a bude dál rozvíjet. Pro Kašpera to byl signál, že technologický základ už není jen jednorázové řešení pro jednu firmu. Další logický krok je otevřít ho partnerům zvenčí.
Purple nyní obsluhuje zákazníky ve více než stovce zemí a denně pomáhá uzavřít obchody za více než 2,1 miliardy dolarů. Kašper ale tvrdí, že opravdová změna teprve přichází: „V regulovaných oborech nebo fintechu neplatí, že ten, kdo má nejlepší aplikaci, vyhraje. Dnes musíte mít i regulatorní základ.“ Podle něj čeká fintech podobná transformace, jakou zažila například oblast cloudových služeb. Namísto toho, aby každý start-up stavěl své zázemí od nuly, využije platformu skupiny Purple jako univerzální konstrukční základ – od technologie po compliance. Regulace se podle Kašpera zpřísňují, fintech se zrychluje a vzniká vakuum. A právě to chce Purple zaplnit. „Ještě máme tak dva roky co dělat, ale to je to, co mně teď jede hlavou,“ říká aximan.
Farma influencerů
Nejvíc do budoucna zamíří Kašper, když začne popisovat proměnu marketingu a distribuce. Tvrdí, že s rostoucím vlivem tvůrců a komunit bude sílit poptávka po finančních produktech na míru – a ne nutně poskytovaných bankami, ale někým, komu publikum věří. „Influencer má dneska větší sílu než tradiční kamenné banky,“ podotýká trochu s nadsázkou a připomíná nedávnou akci youtubera Vojty Žižky, který za tři dny vybral od svých fanoušků 100 milionů na nákup činžáku v Praze. „A to je jen první vlaštovka. Tohle je to, co lidi chtějí,“ je si jistý Kašper a uvažuje dál. Popisuje, kam se fenomén influencerů může v dohledné době posunout a jak se na tom hodlá Purple podílet. Jako modelový příklad uvádí globálního youtubera, který už dnes rozvíjí vlastní retailové značky – a zítra by mohl chtít i vlastní platební produkt nebo finanční aplikaci pro desítky milionů lidí.
Zároveň ale připomíná klíčovou brzdu: finance mají přísná pravidla, která musí dodržovat každý tvůrce obsahu, ať už má jakkoli početné publikum. „Nebude to každý a budeme si muset vybírat. Influencer musí chápat, že je to regulované prostředí,“ říká Kašper. A dává konkrétní příklad, co by neprošlo: třeba dnes na sítích tolik častá komunikace slibující „jednoduché zbohatnutí“. Proto také zdůrazňuje, že platforma nebude „pro každého influencera z ulice“. Spíš pro partnery, kteří mají dobrý nápad, distribuci, ale chybí jim licence obchodníka s cennými papíry, platební instituce, technologie a provozní schopnost to celé utáhnout.
Purple vesmír
Součástí skupiny jsou také investiční fondy Purple Ventures, v jejichž čele stojí Jan Staněk. První fond vznikal jako nástroj, jak investovat vlastní kapitál do nápadů, které mají přímou synergii s aktivitami skupiny Purple, například těch souvisejících s licencemi a platebním světem, nebo do projektů, jež měly být strategickým doplňkem skupiny. Druhý fond už je podle Kašpera formálnější struktura, která umožňuje širší záběr – a rovněž příchod externích peněz. Má velikost přes 40 milionů eur a plán investovat do více než 50 start-upů během pěti let. Fond se zaměřuje na pre-seed a seed fáze a necílí pouze na fintechovou sféru. Hvězdou v portfoliu a potenciálním dolarovým jednorožcem je Kilde. Má českého zakladatele Radka Jezberu a sídlí v Singapuru, tedy v jednom z míst na světě, kde Walletory disponuje platební licencí. Kilde shání investory, kteří půjčují globálním úvěrovým firmám.
Purple Ventures také dokončily vstup do britské firmy z oboru nabíjení elektromobilů, konkrétně nabíjení fleetových vozů, jménem Rightcharge. Další energetickou investicí je česká Delta Green, jež se zaměřuje na domácí flexibilitu elektřiny. Cílem první ukrajinské investice do oblasti duševního zdraví je Clearly, on-line platforma pro setkávání s psychoterapeuty. Jednička na ukrajinském trhu se velice rychle pouští do španělského trhu a má ambici působit rovněž v Brazílii.
Zájem o investici přes Purple Ventures mají tisíce start-upů ročně. To vytváří tlak na proces i na lidi, kteří musejí rozeznat, co má smysl a co ne. „Strašně moc příběhů… a musíš z toho vybrat deset,“ poznamenává Kašper. Zmiňuje, že svůj nápad může poslat úplně každý, kontakt mají Purple Ventures volně na webu. Právě proto museli vytvořit tým a metodiku, jak příliv žádostí správně vyhodnocovat. „Osobně jsem nadšenec do energetiky a duševního zdraví. Proto jsem rád, že máme investice z obou těchto oblastí v portfoliu.“
Kromě skupinových venture investic Kašper investuje také sám, soukromě. Buduje vlastní investiční skupinu N8, s níž chce do roku 2035 proměnit způsob, jak se žije, staví a investuje. Směrem k soběstačnosti, většímu smyslu a dlouhodobé udržitelnosti. Jedním z prvních střípků jeho nové vlastní investiční strategie je firma Bright Fence, která instaluje solární ploty.
„Umisťování solárních panelů na střechy už je poměrně přeregulované, nevejde se jich tam moc a energii získávají v době, kdy je cena minimální. Ale proč nepostavit solární panely vertikálně namísto plotu? Člověk si může říct, že to nedává smysl, protože to není natočené přímo na slunce. Já říkám: ,A to je právě dobře,‘“ líčí zaníceně. „Pokud chce někdo prodávat energii na spotu, tedy za aktuální tržní cenu, dostane za ni během dne, kdy svítí slunce, málo, protože je levná. Ale když chci chytat ranní a večerní slunce a také to zimní, je právě solární plot tou nejefektivnější variantou. A navíc to nejlevnější na něm je dnes právě solární panel,“ vysvětluje Kašper.
Na vlastních investicích ho nejvíc zajímá možnost ovlivnit vývoj dobrým směrem. To se týká i jeho nejnovějšího projektu, který plánuje spustit letos. Zamýšlí nabízet byty a apartmány, kde se nebudou platit složenky za energie. „Smluvně se zavážeme, že pokryjeme náklady na vytápění, ohřev vody a běžnou spotřebu elektřiny po dobu deseti let,“ říká. To vše díky vlastním technologiím a energetickému managementu.
Měnit status quo
Když Kašper vzpomíná na své začátky, často mluví spíš o hodnotách než o penězích. O tom, že ho nezajímá rychlý výnos, ale dlouhodobá strategie, která obstojí. A že fintech bez lidských hodnot a týmové kultury nemá šanci přežít. Stejných principů se drží dodnes. I v době rychlé expanze zůstává velká část rozhodnutí skupiny stejně jako těch, jež se týkají Kašperových osobních projektů, pevně zakořeněná v hodnotách, jaké její zakladatelé sdíleli už v době, kdy ještě studovali na střední škole.
A tady se vracíme zpátky na stránky Aximana, po jehož přečtení dokáže čtenář celkem jasně „číst“ i Kašpera samotného. „Stává se, že na začátku podnikání máte vnitřní hnací motor, který vás posouvá do zóny, ,kde se dějí zázraky‘. Ale s penězi, které s sebou úspěch v podnikání nese, se vám už nebude chtít opouštět vaši zónu pohodlí,“ varuje aximan Kašper. „Avšak pokud se to stane moc brzo, tak si sice můžete naplnit své materiální choutky do sytosti, ale nikdy nevytvoříte nic, co má přesah a mění status quo.“
