Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil v prvostupňovém rozhodnutí převzetí společnosti Škoda JS energetickou skupinou ČEZ. Rozhodnutí nabylo právní moci. Škoda JS se zabývá výrobou zařízení pro jadernou energetiku. Před několika lety se stala součástí ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Proto se na ni vztahovaly protiruské sankce, což představovalo riziko pro skupinu ČEZ, které strojírny dodávají klíčové komponenty jaderných elektráren.
„Po posouzení podkladů získaných v průběhu správního řízení dospěl antimonopolní úřad k závěru, že spojení nezvýší tržní sílu spojujících se soutěžitelů natolik, že by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže,“ uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.
Plzeňská Škoda JS vyšla společnost ČEZ na 1,6 miliardy korun. O výši transakce deník E15 informoval koncem srpna. ČEZ už za Škodu JS zaplatil v polovině června.
„Pro nás je klíčová rychlost realizace a skutečnost, že Škoda JS není ohrožena sankcemi. Můžeme také potvrdit plné obnovení spolupráce se společností Škoda JS, která je naším klíčovým dodavatelem a patří mezi přední firmy v evropském jaderném průmyslu,“ uvedl již dříve pro deník E15 mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Součástí transakce je i podíl 17,4 procenta v dceřiné společnosti plzeňských strojíren ÚJV Řež. Energetická skupina tak díky převzetí zvýší svůj podíl ve vědecko-výzkumném pracovišti na 69,9 procenta. Škoda JS má tuzemské zaměstnance a ČEZ s ní dlouhodobě spolupracuje zejména v oblasti jaderného paliva a údržby primárního okruhu jaderných elektráren.
Společnost Škoda JS je jednou z předních evropských inženýringových a výrobních společností se zkušenostmi z výstavby a servisu jaderných elektráren. Její historie se píše od roku 1956. Od té doby dodávala investiční celky, zařízení a servis pro jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a pro sklady vyhořelého jaderného paliva ve střední a východní Evropě, Skandinávii, Francii, Německu, USA, Rakousku, Finsku, Belgii, Číně nebo v Arménii.
Od devadesátých let se zaměřovala také na západní trhy a technologie. Spolupracuje s předními světovými společnostmi v oboru. V současnosti se na tržbách společnosti rovnoměrně podílí inženýring, výroba a servis, přibližně polovinu obratu tvoří export. Společnost dosahuje ročních tržeb kolem 3,5 až čtyř miliard korun, v roce 2020 činil zisk před zdaněním více než 122 milionů korun při tržbách přes 3,3 miliardy. Zaměstnává více než tisíc vysoce kvalifikovaných odborníků.
Čistý zisk ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy korun, meziročně vzrostl o 81 procent. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
