Ačkoliv je rok 2021 celosvětově z hlediska investic do startupů rekordní, střední a východní Evropa výrazně zaostává za zbytkem regionů starého kontinentu. Z celkového objemu investovaných financí šlo do středoevropských a východoevropských firem jen pět procent kapitálu. Vyplývá to z reportu fondu Atomico zabývajícího se evropskou startupovou scénou.
Celkově dle odhadů bylo do evropských startupů v letošním roce investováno 120 miliard dolarů, což je oproti předešlému roku nárůst o 89 miliard. Nejvíce z celkové částky nabraly startupy ze severní Evropy, do kterých šlo 38 procent z celkového objemu, další v pořadí je region zahrnující Francii, Belgii, Nizozemí a Lucembursko (31 procent), německy mluvící země (18 procent) a jihoevropské země (8 procent). Až na chvostu jsou s pěti procenty země střední a východní Evropy, ve kterých ale zároveň žije podílově největší část populace (27 procent).
Důvodů je více, od nedostatku uspokojivě připravených projektů až po nedůvěru západních investorů, shodují se odborníci. „Fondy ze západních zemí investující v regionu emerging markets preferovali asijské startupy. Celkově vzato nemáme tak rozvinutou investiční infrastrukturu jako většina západních zemí,“ nabízí vysvětlení ekonom ze společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Investice roku 2021: Komodity, akcie, kryptoměny i dluhopisy
„Je to často tím, že firmy od nás či ze středoevropských a východoevropských trhů ještě nejsou dostatečně globální a nepůsobí tolik na velkých trzích. Proto mají i nižší valuaci,“ říká Jiří Skopový, který má v České spořitelně program Seed Starter pro začínající startupy.
Situace je podle Skopového také odlišná mezi počátečními koly investic a těmi v pozdějších fázích rozvoje startupů. „Osobně si myslím, že výše investic jsou ve fázích Preseedu a Seedu podobné těm na západě. Kde ale vzniká rozdíl, je u financování startupů v další fázi, a sice SerieA,“ uvádí Skopový.
Nedostatek vhodných příležitostí pro rizikový kapitál je dalším důvodem, který je v této souvislosti relevantní. To potvrzuje i zkušenost Jiřího Štěpánka ze startupu Goodbye, který v nedávné době získal první investici z externích zdrojů. „Obecně si myslím, že je pro nás Čechy nepřirozená schopnost ‚umět se prodat‘. Jsme sice šikovní, ale někomu to říkat a prosit o peníze není až tak konvenční jako třeba v Německu, kde bez externího kapitálu nepostavíte ani kavárnu. Myslím si ale, že se to dost mění,“ říká Štěpánek.
Konkrétně v České republice je podle něho investorů dostatek. „Je jich hodně, ale málo zkušených, nedají vám tu přidanou hodnotu, která je hodně potřeba. Peníze seženete vždy, jde ale také o know-how, kontakty a slušný přístup,“ myslí si Štěpánek. Problém je tak pravděpodobně na obou stranách, jak u zakladatelů startupů, tak ale i u samotných investorů.
Systémovým důvodem pro méně rozvinutou startupovou scénu je i špatně nastavená legislativa. „Právní stránka je v Česku náročná, právnička ani notářka moc nevěděly, o co se snažíme,“ popisuje své zkušenosti Štěpánek z Goodbye. „Nechápu například, proč je tak těžké v Čechách nastavit zaměstnanecké akcie na klasickém s.r.o.,“ doplňuje.
Jiří Skopový z České spořitelny připomíná, že i ve východní Evropě existují úspěšné příklady, které nastartoval právě přístup státní správy. „Pochopitelně vidíme v našem regionu příklady, kde se inspirovat. Primárně v baltských zemích, kde vzniká či se tam přesouvá řada projektů. Důvodem je, že tyto země jsou legislativně i technologicky progresivní a dané státy o podpoře podnikání jen nemluví, ale reálně mají pro technologické firmy aktivní politiku i nastavení regulátorů,“ říká Skopový.
V posledních letech však můžeme pozorovat značné rozvinutí startupové scény, což ostatně dokládá i razantní nárůst investic do evropských firem. „Vidíme markantní zlepšení. Platilo, že ani západní Evropa nebyla z pohledu startupových investic premiantem, to se však začíná v posledních letech měnit. Na této vlně se sveze i region střední a východní Evropy,“ uvádí Pfeiler. „Situace se zlepšuje, takže na trhu startupů v CEE očekáváme v budoucích letech výrazný růst,“ shoduje se s ním ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.
O tom, že v České republice zažívá startupová scéna boom, svědčí také to, že letos jako první z českých firem dosáhl Rohlík na status jednorožce, tedy valuace nad miliardu dolarů. V příštím roce by firmu Tomáše Čupra mohly následovat i další startupy jako například Rossum, Productboard nebo Mews.
